Prvek: Oheň
Latinský název: Hypericum perforatum L.
Hlavní složky: Kromě hypericinu obsahuje třísloviny, organické kyseliny, silici, barviva, provitamin A...
Signatura: Slunce
Polarita: Mužská
Božstva: Bohové Slunce
Květy obsahují barvivo hypericin, které dokáže obarvit textil a bylo příčinou červeného zabarvení mléka u domácích zvířat, jenž tyto rostliny na pastvě pozřely (červenému barvivu se říká Krev Svatého Jana). Své jméno v angličtině (St John´s wort) dostala podle rytířů svatého Jana z Jeruzaléma, kteří ji používali k hojení zranění během křižáckých výprav. V Anglii se třezalkou léčily manické stavy, v Rusku chránila před hydrofobií. Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati (rozdrásat, rozpíchat), což se vztahuje k listům rostliny, které díky přítomnosti tečkovitých siličných nádržek vypadají jako propíchané.
Svátek: Coamhain, Letní slunovrat, Beltane
Harmonické vztahy: Znamení - Lev
Jiné názvy: Bylina sv. jana, bylina svatojánská, čarovník, děravec, dřezalka, krevníček, křížec, prostřelenec, střezalka, trezalka, zvonec sv. Jana, zvoneček svatojánský, krevník, lubovník, čarodějné býlí, tuhé seno, dáblův útěk, zaklínač ďábla, kristovy rány.
Popis: Třezalka je vytrvalá rostlina vysoká někdy až 1 m. Je rozšířena po celé Evropě, v Asii až do střední Sibiře a na Altaj, v severní Africe i jinde. Roste na suchých stráních, mezích a pasekách, na okrajích cest a lesů, na lukách i pahorcích. Bylina je vysoká 25-60 cm, má rozvětvené stonky a kvete ve zlatožutých okolících. Chceme-li ji bezpečně poznat, rozmačkáme jeden otevřený květ. Pokud jde o třezalku, vyteče z něho červená šťáva. Má prosvítavé tečkované listy a černě tečkované květy. Květy jsou pravidelné, pětičetné. Třezalka navíc nezaostává ani jako okrasná rostlina a je proto vhodná do každé zahrady.
Pěstování: Nejedná se o rostlinu s vysokými nároky na pěstování. Nejvhodnějším způsobem množení třezalky je výsev semen. Optimální je uskutečnit výsev v době, kdy ještě mohou semena v půdě vymrznout. Mráz totiž zvýší podíl celkově vyklíčených semen. Říjen je tedy ideálním měsícem. Jakmile rostliny na jaře vzejdou, už máme v podstatě vyhráno. Třezalka není rostlina náročná na stanovištní podmínky a během vegetace nevyžaduje přehnanou péči ani z naší strany. Ačkoliv snese téměř všechny druhy půd, nejlépe prospívá na propustných půdách s neutrální nebo mírně vyšší hodnotou pH. Třezalka má ráda suché slunečné místa, jako louky a pole. Často ji však najdete i na pasekách a u potoků. Roste v celých trsech, které jsou krásně zlatavé na pohled. Během vegetační sezony třezalka mnoho vody nespotřebuje, zaléváme ji proto jen při dlouhém období beze srážek. Protože je třezalka plně mrazuvzdorná, na podzim ani během zimy nepotřebuje žádnou speciální ochranu.
Sběr: Sbírá se kvetoucí nať těsně před plným rozvitím květu, protože během sušení bylinka ještě dokvétá a pak bychom měli místo květů už semeníčky. Kvetoucí nať se seřezává v délce asi 20-30cm, a to velice opatrně, aby se nevytrhla i s kořínkem, byla by to škoda. Bylinka znovu obroste a udělá radost i jiným. Na čaj a přísadu do koupele sbíráme kvetoucí nať, pro přípravu oleje (Janův olej), sbíráme pouze květy. Třezalkovou nať sklízíme v období květu (červenec až říjen). Prakticky je možné nať sklízet v průběhu celého léta.
Sušíme je na dobře větraném místě ve stínu. Sušením na slunci ztrácejí barvu a tím i kvalitu. Nať sušíme ve svázaných snopečcích při teplotě až 35 °C. Důležité je, aby sušení probíhalo na suchém místě, na které však nesvítí slunce. Tyto podmínky s výjimkou teploty, která může být nižší, je potřeba zajistit i při skladování již usušené natě. Sušená bylina musí zůstat světle zelená se zlatožlutými květy. Zahnědlé listy a květy nebo dokonce už zralé plody se musí odstranit.
Kombinace s ostatními bylinami: Máta, benedikt, řebříček, jitrocel, chmel, lékořice, kopřiva, šalvěj, měsíček, heřmánek, pampeliška, kozlík, meduňka.
Lékařské použití:
Třezalka je dobrým zevním protizánětlivým a utišujícím prostředkem, vhodným na popáleniny, rány a kloubní potíže.
Kojenci s bolavým bříškem se hned upokojí, když jim je potřeme Janovým olejem.
Rovněž se používá při nervových poruchách, včetně depresí a úzkostlivosti a může být obzvlášť prospěšná při emocionální nevyrovnanosti během menopauzy. Podporuje vylučování žluči.
Třezalka je účinná i po úderech jakož i při následcích namožení svalů ze zdvihání. Je také výborným prostředkem proti průjmu.
Dobře léči i zánět trojklanného nervu, pijeme-li denně dva až tři šálky čaje z třezalky a zevně delší dobu natíráme příslušné místo Janovým olejem.
V lidovém léčitelství se používá např. při ledvinových a plicních chorobách, zánětu močových cest, při poruchách látkové výměny a při zhoršeném krevním oběhu.
Především je to bylina s výrazným uklidňujícím účinkem. Dobře známy jsou její schopnosti potlačovat stres, úzkost a léčit nespavost.
Můžeme si ji připravit a s úspěchem použít při onemocnění nervů, zánětech nervů, neurózách a slabostech nervů. Tinktura z třezalky se označuje ako "arnika pro nervy".
Třezalkou vyléčíme i poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčnost i noční pomočování, anémii, bolesti hlavy, astma, katar průdušek, nepravidelné menstruace. V těchto případech pomáhají vedle čajů i sedací koupele.
Během týdne absolvujeme šest koupelí nohou po sobě (při všech stavech způsobených nervy).
Mladá děvčata by měla pít v čase dospívání po určitou dobu každý den dva až tři šálky čaje z třezalky. Podporuje totiž vývin ženských orgánů a pomáhá vyléčit nepravidelnosti periody.
Třezalkový (Janový) olej (získaný extrakcí za studena - naložíme květy do lněného oleje) působí blahodárně při léčbě popálenin a zanícených ran, opařeninách, exemů. Tento olej se používá i při zmírnění následků slunečního úpalu.
Účinně dokáže působit proti bakteriím a hnisavým onemocněním a má příznivý vliv na gynekologické záněty a na stěny cév.
Červený extrakt, vyráběný z jejích květů, byl prý nejlepším prostředkem na léčbu ran a zánětů.
UPOZORNĚNÍ!!! Kvůli silným účinkům není vhodné, aby třezalku užívali osoby mající nízký tlak, trpící cukrovkou nebo osoby se zhoubným onemocněním v pokročilém stádiu či lidé trpící pylovou alergií. Užívání současně s jinými léčivy je třeba také konzultovat s lékařem. Nedoporučuje se dlouhodobé užívání, které může příležitostně vést k přecitlivělosti na světlo. Dále se nedoporučuje užívat třezalkový olej vnitřně, protože má fototropní vlastnosti a může způsobit vlivem slunečního záření podráždění kůže. Jelikož obsahuje psychotropní látky může u lidí trpícími depresemi vyvolat stav eufórie. Nevhodné pro těhorné, kojící a lidi trpící slunecním exémem!
Emocionální použití: Je nápomocnou při udržení emocionální rovnováhy. Užitečnou se stává pro udržení normálního duševního zdraví. Třezalka je užívána za účelem relaxace a umocnění pozitivní nálady. Pro přecitlivělé a zranitelné jedince, trpící alergiemi či obavami, náchylnými ke stresu nebo sezónním depresím. Posílí auru a podpoří sebedůvěru. Dětem uleví od nočního strachu a dodá pocit jistoty. Síla, světlo, uvolněnost, zakořeněnost, uzemnění.
Magické a rituální použití: Rozmačkané listy třezalky voní jako kadidlo. V čase letního slunovartu se třezalka věší na vstupní dveře pro ochranu. Sbíraná o letním slunovratu se přidává do kadidel a do vody pro očistu rituálního místa, osob a pomůcek. Je jednou z bylin, které se používají jako prostředek pro svěcení svíček pro magické účely. Také se o tomto svátku vhazuje do rituálního ohně. Třezalka je oheň a proto použij pro magické účely slunečnicový olej lisovaný za studena. Třezalkový olej nevyráběj z čerstvých květů, nech je zavadnout a těsně před použitím smíchej se solí. Je vhodný pro ochranu všeho druhu. Třezalka se vykuřuje proti depresím, melancholii a trudnomyslnosti.
Kniha Světla
1 díl poleje se zalije 5 díly 40% alkoholu. Louhuje 2 - 3 týdny, 1x denně výluhem protřepte. Poté se přefiltruje. Vzniklou tinkturu je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Obvykle se užívá 10-20 kapek 1-3x denně na cukr či do sklenky vody.
Esence z třezalky tečkované dvě hrsti květů a pupenů třezalky naložíme do lahve a zalijeme 40% pálenkou a uložíme na teplém místě na dva týdny. Použití:Poruchy spánku(denně užíváme 10-15 kapek esence) Esence z kokošky,třezalky,řebříčku a mateřidoušky při ochrnutí Květy těchto bylinek dáme do láhve a zalijeme pálenkou 40% a dáme na teplé místo na dva týdny. Touto esencí potíráme ochrnutá místa několikrát denně. Kosmetika Olejový výtažek z třezalky se používá k výrobě krémů a hojivých emulzí. Doma vyrobený olejíček se osvědčil na popraskanou suchou kůži, ke zjemnění pleti a k hojení drobných kožních zánětů. ----------------------Květy, natrhané za slunečního dne, volně naplníme do láhve až po hrdlo a zalejeme jemným olivovým nebo lněným olejem. Květy musí být v oleji ponořené. Zakryjeme kouskem gázy a láhev postavíme na několik týdnů (4-6) na slunce či na teplé místo. Po čase se olej získá sytě červenou barvu. Poté jej přefiltrujeme přes plátno. Olej uchováváme v tmavých lahvičkách. Třezalkový olej svoji léčivou sílu si zacovává dva roky a používá se nejen při otevřených ranách, čerstvých zraněních, při výronech krve, oteklých žlázách a jako hlavní léčebný prostředek při drsné pokožce tváře. Je výborným prostředkem na vtírání při bolesti zad, křížových bolestech, při ischiasu a revmatismu.
Smícháme 100g čerstvých květů a poupátek třezalky s 250g čistého oleje (lněný, olivový). Necháme stát na slunci, dokud se nezbarví do červena. Červený olejíček potom přecedíme a znovu do něj přidáme čerstvé květy. Olej bude ještě červenější a silnější. Třezalkový olej hojí rány, především ostrá poranění, léčí spáleniny (i kůži spálenou sluncem), výborný účinek má při dermatózách - lišejích a chronických ekzémech, hlavně těch, které dobře reagují na slunce. Léčí hemoroidy, nežity, špatně se hojící rány. Vnitřně se nedoporučuje, protože vyvolává nepříjemné říhání. Při ischiasu, ústřelu a zatvrdlých svalech, při zánětech nervů nebo když se ráno probudíme se strnulou šíjí, můžeme přiložit zábal: mírně nahřejeme několik lžic třezalkového olejíčku, napustíme jím vatu a přiložíme na bolavé místo.
Smíchejte 1 díl nať třezalky, 1 díl meduňky, pár semínek fenyklu. 2 PL směsi zalijte horkou (nikoli vroucí) vodou a nechte 5-7 min louhovat. Takto připravený čaj pijte vždy v případě stresu, úzkosti či neklidu.
Smícháme nať meduňky 50g, nať majoránky 50g, kořen anděliky 40g, nať třezalky 30g, nať dobromysli 30g, kořen kozlíku 20g. 2 PL směsi zalijeme 0,5 l vroucí vody a necháme asi 20 minut přikryté vylouhovat. Čaj přecedíme, můžeme ho podle chuti osladit medem nebo hroznovým cukrem, a pijeme ho 2-3x denně.
Smíchejte 100g natě dobromysli, 50g nati třezalky, 50g listu vrby úzkolisté, 25g květu vřesu a 25g květu měsíčku. 2 KL přelijte horkou (nikoli vroucí) vodou. Louhujeme 15 min. Zcedíme. Takto připravený čaj snižuje psychické napětí, uklidňuje, zlepšuje náladu a tlumí úzkosti. Nejlepší nervový čaj, který lze na nervy namíchat. Pijte nejméně 3 týdny max. 3 měsíce a to jeden šálek 3-5 denně. Zdroj: Janča, Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Smícháme 20g dobromysli, 20g meduňky, 20g třezalky, 20g brutnáku, 20g mařinky vonné. 3 KL směsi zalijeme 1/4 litru horké vody. Necháme zakryté stát asi 10 min.
Smíchejte 1 díl třezalky a 1 díl meduňky. 1 KL zalijeme šálkem horké vody. Louhujeme 5-7 min. Scedíme a podáváme dětem před zkouškami či písemkami, večer před spaním a ráno ke snídani.
Použijte čerstvou nebo sušenou třezalku, kterou naskládejte do láhve. Nať i s květem. Láhev doplňte kvalitním bílým vínem a nechte po 3 týdny macerovat. Občas láhev protřepte. Víno je vynikající chuti a pomáhá na celkové zklidnění organismu i při migrénách. Jedna likérová sklenka před obědem a večeří při astmatu.
1 díl třezalky naložíme do 5 dílů 40% pálenky (sušená nať i květy). Vše musí být ponořené. Ponechte 2 - 6 týdnů uležet, zceďte a užívejte 15 kapek jako prevenci.
Velká hrst květů třezalky, 1 láhev (0,7l) kvalitní vodky. Květy zbavte všeho zeleného, použijte jen žluté části byliny. Dejte je do velké zavařovací sklenice, zalijte vodkou a uzavřete. Nechte stát 3 dny. Zceďte přes papírový filtr na kávu. Lze konzumovat okamžitě. Obsahuje hypericin, který působí antidepresivně, zlepšuje náladu a odstraňuje těžkou mysl.
400g třezalkové natě s květy vsypte do 3 l vody, povařte 10 minut, přikryjte pokličkou a 10 minut louhujte. Vlijte do teplé koupele. Užití: nespavost, předrážděnost, hemoroidy, svalové bolesti.
4 hrsti čerstvých květů třezalky, šťáva z 1 citronu, 1/2l vody, 1 kg třtinového cukru, 2 oloupané citrony nakrájené na malé kostičky. Květy třezalky prosypeme třtinovým cukrem a pokapeme šťávou z citronu. Vše promícháme a necháme na chladném místě 12-24 hodin odležet. Potom zalijeme studenou převařenou vodou a necháme v chladu do druhého dne louhovat. Druhý den květy s vodou svaříme a po vychladnutí dobře přecedíme. Získanou tekutinu svaříme s 1 kg přírodního hnědého cukru a s dvěma oloupanými citrony nakrájenými na kostičky. Necháme vychladnout. Poté opět pomalu zahříváme a před dosažením varu odstavíme. Zase necháme vychladnout a znovu zahříváme, až tekutina "zmedovatí". Horký třezalkový med naplníme do malých skleniček, které obrátíme dnem vzhůru. Třezalkový med je dobrou prevencí v době respiračních onemocnění, má zklidňující účinky.
5 hrstí sušených třezalkových květů (možno i s natí) nebo 2 hrsti čerstvých květů, nasbíraných za suchého slunečného dne, zalijeme 1 litem kvalitní vodky a necháme stát nejméně 3 týdny na slunci nebo na teplém místě. Užíváme třikrát denně 10-15 kapek se lžící vody.
Třezalka nať 1 díl, slivovice dva díly. Necháme vylouhovat 4 dny. Potíráme často bolestivá místa. Při bolesti zubů, nervů, trojklaného nervu. Zdroj: P. Váňa/Průvodce bylináře Pavla celým rokem.
Andělika lékařská, bedrník obecný, čekanka obecná, heřmánek lékařský, jalovec obecný, jasan ztepilý, libeček lékařský, měsíček lékařský, ořešák královský, rozmarýna lékařská, šafrán setý, třezalka tečkovaná, zeměžluč.
1 díl třezalky a 1 díl levandule.
Smíchejte třezalka nať 1 díl, řebříček nať 1 díl, řepík nať 1 díl, jitrocel list 1 díl, přeslička nať 1 díl, chmel šištice 1 díl. 2 PL směsi přelijte 0,5l horkou (nikoli vroucí) vodou. Nechá se ustát 30 minut, osladit medem a po doušcích vypít během dne do 17 hodin u dětí, do 18 hodin u dospělých. Po této hodině již nepít. Večer před spaním podat na lžičku medu kozlíkovou tinkturu - děti 20 kapek, dospělí 30 kapek. Současně je vhodné provádět mírné otužování, např. šlapáním vody ve vaně studené vody po kotníky, a v ní chodit sem a tam, vysoko zvedat nohy. Doba této lázně je zpočátku 1 minuta postupně přidávat 30 sec u dětí až na 3 minuty, u dospělých na 4-5 minut. Po lázni nohy dobře osušit a prohřát pohybem. zdroj: J.A.Zentrych: Byliny v prevenci
Smícháme třezalka nať 20g, řebříček nať 20g, benedykt nať 5g, pampeliška nať 10g (i kořen), ostropestřec semeno 3g. 1 PL zajijeme 250 ml horké vody, necháme 10 min louhovat. Pijeme 2 šálky denně.
Smícháme heřmánek květ 25g, třezalka nať 20g, máta peprná list 20g, lékořice kořen 10g. 1/2 KL lékořicového kořene zalijeme 250 ml vody, vaříme 20 minut, scedíme. Ostatní složky smícháme a 1 a půl KL směsi přelijte 250 ml horkou (nikoli vroucí) vodou. Louhujeme 5-7 min. Obě směsi slijeme. Pijeme během dne při pálení žáhy, překyselení žaludku.
Třezalka nať 25 g, Řebříček nať 25 g, Len semeno 15 g. KL směsi povaříme 5-7 minut, necháme 10 minut vylouhovat, scedíme. Pijeme šálek čaje 2-3 x denně při pálení žáhy, překyselení žaludku.
Smícháme po 1 KL Třezalka nať, Bříza list a Šípky drcené plod. Směs zalijeme šálkem horké vody a necháme 4 hodiny vyluhovat v teple (nejlépe obalit nádobu do ručníku). Užíváme 3 x denně třetinu šálku 20 minut před jídlem. Napomůže dobrému fungování žlučníku (odtoku žluči).
Třezalka nať 15 g, Lopuch kořen 15 g, Řebříček nať 15 g, Violka nať 15 g, Smetánka lék. list 15 g. 1 PL směsi povaříme 2 minuty, necháme vyluhovat 5 minut. Pijeme 3 šálky denně při zánětlivých kožních onemocněních, na hnisavé a špatně se hojící rány. Zároveň použijeme třezalkový olej na mazání.
Kopřiva list 20 g, Třezalka nať 10 g, Řebříček nať 10 g, Čekanka kořen 10 g. Dvě kávové lžičky směsi zalijeme 250 ml horké vody. Po 5-7 min scedíme. 3 x denně šálek čaje před jídlem na podporu látkové výměny, zlepšení funkce jater, při jarní únavě.
Kopřiva list 30 g, Třezalka nať 20 g, Řebříček nať 20 g, Pelyněk pravý 10 g (list), Šalvěj list 10 g. 1 PL směsi zalijeme 250 ml horké (nikoli vroucí) vody, po 10 minutách scedíme. Pijeme 3 x denně šálek čaje na podporu látkové výměny s příznivým vlivem na zažívání.
Třezalka nať 50 g, Řebříček nať 50 g. 2 kávové lžičky zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme. Pijeme 2 x denně šálek oslazený medem při menstruačních křečovitých bolestech v podbřišku. Léčba je dlouhodobá, výsledek se dostaví až po několika týdnech. Zdroj: Mayer, Uehleke, Saum: Bylinky z klášterní lékárny
1 díl Třezalka nať, 1 díl Meduňka, 1 díl Chmel (šištice). Na migréna spojenou s menses a náladovostí užijeme 1 PL směsi na horké vody, louhovat přikryté a vypít po douškách večer před spaním.
Třezalka nať 20 g, Měsíček květ 30 g, Pohanka nať 30 g, Komonice nať 10 g. 2 kávové lžičky vaříme 2 minuty v šálku vody, necháme 20 minut vyluhovat. Pijeme šálek 3 x denně.
Třezalka nať 30 g, Meduňka 30 g, Jmelí 30g (!), Prha 10g (!). 3 KL jmelí dáme do vody na tři šálky, louhujeme 8 hodin. Scedíme. Ostatní složky smícháme a 1 KL směsi přelijeme horkou vodou. Louhujeme 5 - 7 min. Scedíme a slijeme s jedním šálkem studeného výluhu jmelí. Pijeme šálek 3 x denně. Napomáhá zlepšit situaci.
Třezalka nať 30 g, Řebříček 30g, Prha 10g (!). Složky smícháme a 1 KL směsi přelijeme šálkem horké vody. Louhujeme 5 - 7 min. Scedíme a slijeme s jedním šálkem studeného výluhu jmelí. Pijeme šálek 3 x denně. Napomáhá zlepšit situaci.
Třezalka nať 40 g, Řebříček nať 40 g, Chaluha bublinatá 20 g. Kávovou lžička směsi přelijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 5 minut. Pijeme 2 šálky denně na snížení tělesné hmotnosti.
Třezalkový olej 30 g, Čerstvá šťáva z bazalky 90 g, Včelí vosk 30 g, Pryskyřice jehličnatých stromů 30 g, Lanolin 30 g, Lékárenský terpentýn 10-20 g dle hustoty. Roztavíme včelí vosk, pryskyřici a lanolin, za stálého míchání postupně přiléváme bazalkovou šťávu a třezalkový olej. Nakonec vmícháme terpentýn. Pokud je mast příliš tekutá, přidáme včelí vosk. Uchováváme v chladu. Na všechny rány, i zhnisané, léčí i některé kožní choroby. Zdroj: J. A. Zentrich: Speciální metody fytoterapie
Třezalka nať 20 g, Řepík nať 20 g, Měsíček květ 25 g, Tymián nať 20 g, Sádlo vepřové 226 g, Pryskyřice 20 g, Včelí vosk 60 g. Vše svaříme ve vodní lázni. Tato mast má vysoce hojivé účinky, kromě ran i na většinu ekzémů.
Třezalka nať 5 g, Přeslička nať 5 g, Andělika kořen 5 g, Pelyněk pravý nať 5 g, Zeměžluč nať 5 g, Kozlík nať 3 g, Máta nať 2 g. Vše kromě kozlíku a máty povaříme 2-3 minuty v půllitru červeného vína. Pak přidáme kozlík a mátu, necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Uchováme v chladu. Několikrát denně vezmeme 1 dl horké vody a 4 polévkové lžíce studeného odvaru, rychle promícháme a vypijeme.
Na oustřel (hexenšus), stačí natrhat čerstvou třezalku, krátce ji spařit a umixovat na kaši. Přikládáme teplý obklad, který velice rychle ulevuje při těchto neuralgických bolestech.
Smícháme po 1 KL Třezalka nať, Bříza list a Šípky drcené plod. Směs zalijeme šálkem horké vody a necháme 4 hodiny vyluhovat v teple (nejlépe obalit nádobu do ručníku). Užíváme 3 x denně třetinu šálku 20 minut před jídlem. Napomůže dobrému fungování žlučníku (odtoku žluči).
Na pomoc při tvrdnutí jater připravíme čajovou směs z 2 dílů rozdrceného semene ostropestřce, 1 díl kořene čekanky, 1 díl natě řepíku, 1 díl třezalky, 1 díl vlaštovičníku a 1 díl listu jaterníku. 2 PL směsi dáme do studené vody a necháme 12 hodin macerovat. Čaj pijeme 2-3krát denně.
Smícháme 150g mařinky vonné, 50g jalovce, 100g proskurníku, 100g slézu, 150g břízy, 150g kopřivy, 50g třezalky, 50g jmelí bez bobulí, 50g fenyklu, 50g meduňky, 50g máty. Do 1 litru vody dát 2 PL bylin. Vařit 1 minutu, nechat stát 10 minut, scedit. Litr čaje si uvařte do termosky a pijte jej během dne po dobu 1 měsíce. Pak následuje 14 dní přestávka a opět měsíční kúra.
20g kořene čekanky, 20g třezalky, 20g kopřivy. 2 KL směsi povařit 1 min a po 15 min scedit.
Jahodový sbiteň s třezalkou V ruské kuchyni je zvykem používat třezalku tečkovanou Hypericum perforatum jako koření. Ochucují se s ní zeleninová a masová jídla, zejména jídla rybí a je oblíbená jako přísada nápojů. Toto je jeden z ruských receptů na staroslovanský nápoj ochucený třezalkou. Sbiteň (сбитень) je starý východoslovanský nápoj z vody, medu a koření, mezi které se počítají i aromatické byliny. První zmínka ve slovanských kronikách je v roce 1128. Horký sbiteň se pije zejména v zimě, před čajem byl sbiteň jediným horkým nápojem Rusů a připravoval se v samovaru. Studený sbiteň býval populárním nápojem na uhašení žízně v lázni nebo v horkém letním dni. Existuje několik typů receptů, některé i s alkoholem, stálou složkou je vždy med. 500 g medu (1 kg) 1,3 l vody (2,5 l) šťáva z 200 g jahod (400 g) několik snítek kvetoucí třezalky tečkované (ľubovník bodkovaný) Hypericum perforatum (dá se použít i sušená) Smícháme přísady a vaříme asi 2 hodiny, pro chuť přidáme třezalku. Často mícháme a pěnu sbíráme. Po dvou hodinách přecedíme a podáváme vychlazené. Varianty: místo jahod můžeme použít černý rybíz, maliny nebo jiné drobné ovoce. Dochutit můžeme i mátou, chmelem nebo šalvějí. Nápoj se dá se podávat i horký, tento se však podával zejména v létě. Zdroj: Divoká kuchařka/PaukertováČAJ NA PODPORU LYMFATICKÉHO SYSTÉMU
zpět na Byliny Slunce