Prvek: Vzduch
Vlastnosti: Zvlhčující, hřejivé
Signatura: Jupiter
Latinský název: Cichorium intybus
Hlavní složky: Kořeny obsahují zejména látky ze skupiny sacharidů, zejména pak inulín (40–60%), glykozid intibín, levulózu, bílkovinné látky, fruktózu, pentózu, cholin; živice, hořké třísloviny, olej, enzymy, polyfenolické sloučeniny, vitaminy, minerály, manitou a latex aj. Květy obsahují glykozid cichorín, listy obsahují inulín (20-40%!) a mléčnou šťávu (třísloviny, hořčiny, živici, slizy) především minerální látky (vápník, fosfor, hořčík, železo)
Polarita: Mužská
Božstva: Jupiter
Kuchyňské použití: Jako zelenina
Čekanka je vytrvalá bylina vysoká 0,3–1,2 metrů. Má rozvětvený stonek pokrytý chloupky. Přízemní listy tvoří přízemní růžici, spodní lodyžní listy jsou podobné přízemním, ale jsou přisedlé, horní lodyžní listy jsou podlouhlé až kopinaté, zubaté až celokrajné. Květy mají blankytně modrou barvu, vyskytují se ale také rostliny bíle nebo růžově kvetoucí. Jednotlivé úbory květů mají až 4 cm v průměru. Plody jsou vejčité, rýhové nažky se šupinatou chocholkou. Rostlina kvete od července do září.
Jiné názvy: sv. Petra, cigorie, cigorka, cichorie, cikorie, cikorka, čagánek, čaganka, čakánek, čakanka, čekanec, čekánek, hanička, intubus, intybus koření, kozího cecku, koření podražníkové, koření sv. Petra, kozí cecek menší, německá káva, pocestník, podražník, polní locika (Černý), pruská káva, snoubenka slunce, strážce cest
Pěstování: Čekanka se vyskytuje téměř v celé Evropě, severní Africe a západní Asii. Jako pěstovaná rostlina byla zavlečena na Sibiř, do východní Asie, Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky a dokonce až do Austrálie a na Nový Zéland. Planá forma roste hojně podél cest, na pastvinách, sušších loukách, mezích, u příkopů, na úhorech a rumištích, často i na značně suchých půdách od nížin do podhůří. Nejvíce se pěstuje v západní Evropě. Forma foliosum poskytuje etiolované pupeny, známé jako "čekankové puky", z nichž se připravuje salát, zatímco forma radicosum poskytuje kořeny, z nichž se získává kávová náhražka, známá jako cikorka.
Sběr: Pro farmaceutické účely se sbírá především kořen a nať planě rostoucích rostlin. Nadzemní část rostliny sbíráme v době květu (červenec–září) a kořeny vyrýváme na podzim (říjen). Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Suchá nať je světle zelená až šedozelená, kořeny jsou zvenčí šedohnědé, zevnitř bílé nebo nažloutlé. Lze sbírat i květ, při sušení ale rychle bledne a jakoby se ztrácí. Je nutno ho sušit ve tmě a celkem rychle, protože enzymatické pochody v přítomnosti vlhkosti výrazně urychlují jeho degradaci. Skladuje se také ve tmě v uzavřených nádobách a po roce se nahradí novou várkou. Dříve se květ využíval na záněty spojivek, duhovky, rohovky, víček, na ječné zrno, pálení a škrábání v očích. Používal se též k výplachům a obkladům jako zápar jen krátce spařený a dobře zfiltrovaný. Dobře doplňoval působení vzácnějšího světlíku.
Lékařské použití:
V lidovém léčitelství se droga doporučuje při žaludečních vředech, při onemocnění jater a tvorby žluči, žlučníku, žloutence, malárii, při tasemnici a roupech u dětí, při bolestech sleziny, při obtížích při močení aj.
Fruktooligosacharidy a inulin obsažené v čekance vykazují ochranný účinek vůči procesům vedoucím ke vzniku rakoviny.
Ovlivňují například důležité bakteriální mechanismy související se vznikem nádorů tlustého střeva a také regulují tzv. apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt.
Čekanka má zároveň i antiproliferativní efekt, tj. brání rychlému množení buněk, které je rovněž charakteristické pro nádorové buňky.
Důležitou součástí protinádorového působení je také skutečnost, že inulin a fruktooligosacharidy podporují růst probiotických bakterií. Inulin snižuje hladinu triglyceridů a LDL cholesterolu v krvi.
Čekanka rovněž omezuje tvorbu aterosklerotických plátů a snižuje riziko trombózy.
Čekanka obsahuje fruktooligosacharidy, což je sloučenina podporující vylučování látek přezdívaných jako hormony sytosti (například peptid PYY nebo inkretiny).
Důsledkem je pak poměrně výrazné omezení chuti k jídlu, což se projeví automatickým snížením energetického příjmu.
Prebiotický účinek podporující růst probiotických mikroorganismů má rovněž za následek zlepšení imunity, a to včetně protinádorové imunity.
Prokázána byla i účinnost čekankového extraktu proti některým typům bakterií, včetně například salmonely. Zvláště efektivní je při léčbě infekcí trávicího traktu.
Čekanka potlačuje aktivitu tzv. žírných buněk, které hrají důležitou roli při vzniku alergické reakce. Když se totiž žírná buňka setká s alergenem, naváže se na jeho povrch a vylije obsah svých váčků, jež je mimo jiné tvořen histaminem. Zvýšení koncentrace histaminu se pak projeví jako alergická reakce. Účinnost směsi oligosacharidů byla prokázána i v případě atopických dermatitid. Čekanka sice neovlivní samotnou příčinu degenerativního kloubního onemocnění jménem artróza (jde o úbytek kloubní chrupavky), díky svému protizánětlivému působení však může výrazně zmírnit bolestivost a kloubní ztuhlost.
POZOR: nedoporučuje se pouze užívání v těhotenství kvůli zvýšenému riziku potratu. Vzhledem ke stimulačním účinkům na dělohu může také dojít k předčasnému nástupu menstruačního cyklu.
Emocionální použití:
Čekanka je spojena s očistou a trpělivostí, s houževnatostí a vytrvalostí. Její působení je zaměřeno na dávání nezištné lásky a mateřství.
Jako kadidlo při léčení psychických traumat, problémy s vypořádáním se ztrát a při psychickém neklidu.
Podáváme ji lidem s majetnickými sklony, trpící egocentrizmem, očekávání od okolí, panovačností.
Magické a rituální použití:
Očistné rituály. Odstraňování překážek, neviditelnosti, laskavosti, chladu, přinášela štěstí v lásce.
Používá se jako vykuřovadlo a nejlépe jako magický pytlík. V malém množství by se měl používat jako směs do koupelí.
Kořeny očistíme od hlíny, nakrájíme je na malé kousky a sušíme v mírně vyhřáté troubě nebo na suchém teplém místě. Do doby než získají hnědou barvu. Umeleme je v mlýnku na mák. Dávkujeme zhruba jako klasickou kávu.
Dobře usušené kořeny se podrtí na menší kousky a potom umelou v mlýnku na kávu. Prášek se užívá na špičku nože s medem 2-4x denně.
1 PL nadrceného kořene čekanky, 2 dl 60% lihu či vodky/bílého rumu. Čekanku zalijeme alkoholem a 2-3 týdny macerujeme na teplém místě. Nutno denně protřepávat (aby se uvolnily léčivé látky). Přecedíme a užíváme 3x denně 30 kapek po dobu 20 dní.
Hrst čekanky i s kořenem, 1/2 hrsti květů divizny, 1/2 hrsti květů růže, 1/2 hrsti listů jitrocele, 1/2 hrsti dušených švestek. Čekanku zalít 1 litrem vody, přivést k varu a vařit dokud se neodpaří 1/2 tekutiny. Přidat jitrocel a vařit dokud se neodpaří 1/4 tekutiny. Přidat cukr, trochu octa a nakonec i květy, které pouze necháme přejít varem. Scedíme a slijeme do lahví. Sirup ze samotného kořene čekanky je dobrým mírným projímadlem, hlavně pro děti. Současně celkově posiluje organismus.
2 KL jemně drceného kořene se přelije 250 ml vroucí vody. Krátce se povaří a nechá 10 minut přikryté louhovat. Užívá se 2x denně ráno a večer při nemocech jater a sleziny, žlučníku, žloutence, zánětech močových cest, ledvinových kamenech, při žaludečních potížích, ale pomáhá i při kožních svědivých vyrážkách, při kožních zánětech a nežitech - vnitřně v čisticích čajových směsích a zevně na koupele a obklady.
4 PL kořene smetanky, 4 PL kořene čekanky, 4 PL oddenku pýra, 1 PL semen fenyklu. 1 PL směsi přelijeme 0,5 l vroucí vody, 15 min povaříme a necháme vychladnout. Užíváme max. 2 šálky denně.
20g kořene pampelišky, 20g nati zeměžluče a 20g kořene čekanky. 2 KL směsi povařit 1 min a po 15 min scedit. Nejlépe je pít tento čaj v poledne.
20g kořene čekanky, 20g třezalky, 20g kopřivy. 2 KL směsi povařit 1 min a po 15 min scedit.
Na pomoc při tvrdnutí jater připravíme čajovou směs z 2 PL rozdrceného semene ostropestřce, 1 PL kořene čekanky, 1 PL natě řepíku, 1 PL třezalky, 1 PL vlaštovičníku a 1 PL listu jaterníku. 2 PL směsi dáme do studené vody a necháme 12 hodin macerovat. Čaj pijeme 2-3krát denně.
Smícháme 1 PL listů jaterníku, 1 PL natě vlaštovičníku, 1 PL řepíku, 1 PL benediktu, 1 PL kořene čekanky a 1 PL pampelišky. 2 PL směsi dáme do studené vody a necháme 12 hodin macerovat. Čaj pijeme 2-3krát denně.
Smícháme 1 PL natě rozrazilu, 1 PL řepíku, 1 PL přesličky, 1 PL pelyňku, 1 PL kořene čekanky a 1 PL pampelišky. 2 PL směsi dáme do 1/2 1 vody a necháme 12 hodin macerovat. Potom uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Horký čaj pijeme v malých dávkách během celého dne.
Smícháme 2 PL natě vlaštovičníku a 2 PL řepíku, 1 PL listu vachty, 1 PL jablečníku a 1 PL kořene čekanky. 2 PL směsi dáme do 1/2 1 vody a necháme 12 hodin macerovat. Potom uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Horký čaj pijeme v malých dávkách během celého dne.
Smícháme 1/2 KL pelyňku černobýl, 1 KL pampelišky a 1 KL čekanky. Směs se přelije 1/2 l vroucí vody a nechá se pod pokličkou 10 min louhovat. Užívá se 2x denně po lžičkách při žlučníkových potížích po dobu 4-6 týdnů. Čaj není vhodný pro těhotné a kojící ženy.
Smícháme 1 PL sedmikrásky, čekanky a lopuchu. 2 PL směsi přelijeme studenou vodou a uvedeme do varu. Krátce povaříme a necháme vpod pokličkou vychladnout, scedíme pijeme 2x denně šálek. Doplňková léčba: ze sedmikrásky uvaříme odvar na zábaly (velmi krástké). Poté místo ošetříme měsíčkovou mastí.
Smícháme 1 PL kořene pampelišky, 1 PL čekanky, 1 PL puškvorce, 1 PL natě zeměžluče a 1 PL řepíku. 2 PL směsi dáme do studené vody a necháme 12 hodin macerovat. Přivedeme k varu a necháme přikryté vyluhovat. Do hotového čaje přidáme ještě lžičku vlaštovičníkové tinktury a pijeme 1/2 hodiny před každým hlavním jídlem.
1 KL kořene pýru a 1 KL čekanky vaříme v 1/2 1 vody na mírném ohni 1/2 hodiny. Doplníme vyvařenou vodu, přidáme 1 KL rozdrceného kořene proskurníku a 1 KL natě fialky. Uvedeme do varu, odstavíme a necháme pomalu vychladnout. Teplý nalijeme do termosky. Pijeme 2x denně 1 šálek. Tento čaj pomáhá také rozpouštět močové kameny a prospívá všem močovým orgánům.
Smícháme po 1/2 KL kořene pampelišky, čekanky, pýru a puškvorce. Směs namočíme večer do 1/2 1 teplé vody a necháme přes noc macerovat. Ráno uvedeme do varu a necháme přikryté vychladnout. Osladit můžeme jen čekankovým sirupem, pijeme 2-3x denně.
35g heřmánku, 75g dobromysli (oregana), 25g slézu, 75g šípku, 50g macešek, 50g jablečníku, 75g čekanky, 50g mařinky, 100g řebříčku, 100g meduňky. 1 PL směsi zalít šálkem vroucí vody, louhovat 15 min. Pít nejlépe nalačno před snídaní a večer před ulehnutím. Měl by pomoci upravit cyklus a prokrvit sliznici dělohy. Musí se vypít nejméně jedna dávka.
20g řebříčku, 20g šípku, 10g mateřídoušky, 15g dobromysli, 7g květu hluchavky, 15g truskavce, 5g heřmánku, 10g čekanky, 7g jitrocele. Do 3 dcl studené vody přidat 10g směsi. Nechat přejít varem a vylouhovat 30 minut. Pít 2x denně, ideálně nalačno.
Toto časté virové bolestivé onemocnění postihuje obvykle oslabený organismus. Smícháme 1 díl květu heřmánku, 1 díl měsíčku, 1 díl listu kopřivy, 1 díl natě benediktu a 1 díl kořene nebo natě čekanky. Obvyklým způsobem připravený čaj pijeme 2-3x denně. Osladíme čekankovým sirupem. Zevně ošetřujeme postižená místa kašovitými obklady z rozvařené dubové kůry a šalvěje. K obkladům můžeme použít scezené vyluhované bylinky.
Smícháme po 50g puškvorce a čekanky na posílení vlasové pokožky. Z uvedených bylin připravíme směsi přelitím 500 ml vroucí vodou a 5-10 min louhování. Poté čaje scedíme. Započneme úplňkem a každé ráno vmasírujeme do vlasové pokožky po dobu 3 měsíců.
Kůra se připravuje z květů čekanky, které spaříme 0,25 l vody a necháme minimálně 5 minut louhovat. Po tomto procesu vše scedíme. Z odvaru je možné připravovat obklady a přikládat je na poškozenou a zanícenou pokožku. Účinky obkladů jsou hlavně na odstranění vředů, zánětů či nežidů.
1 PL listů a květů čekanky, 2 dl vody. Čekanku zalijeme horkou vodou a pod pokličkou necháme 15 minut louhovat. Přecedíme 2x přes kávový filtr a vzniklým čajem si několikrát denně vyplachujeme oči.
Na ekzémy, lupénku, mykózy, akné a zanícenou pokožku. 6 PL listů, květu či celé natě čekanky nasekáme paličkou, vzniklou směs přiložíme na postižené místo, zabalíme plátýnkem a vše necháme 30 minut působit. Tuto proceduru provádíme denně po dobu jednoho týdne. Zdroj: Vitalia
1 PL čekankových listů, 1 PL nadrceného čekankového kořene, 3 dl 60% lihu, 2 dl destilované vody. Čekanku zalijeme lihem a vše necháme 2-3 týdny macerovat louhovat. Nutnot denně protřepávat. Přecedíme, přidáme destilovanou vodu, nalijeme do skleněné lahve a dobře uzavřeme. Tonikem si každý den, po dobu 3–4 měsíců, masírujeme vlasovou pokožku. Zdroj: Vitalia
Ve vodní lázni rozpusťe bambucké máslo, přidejte hrst podrcené kvetoucí natě a ohřívejte 20 min. Přidejte 10 kapek čekankového oleje a promíchejte a přeceďte do tmavých skleniček.
500g mýdlové hmoty, vonný olejíček z čekanky, kvítka čekanky. Rozpustíme mýdlovou hmotu a dodáme vonný olejíček a bylinky. Naplníme formičky nebo vytvoříme koule kolem šňůrky. Pak necháme ztuhnout. Zdroj: ceskatelevize.cz/herbar
3 čekanky, 1 pomeranč, 10 dkg kvalitní šunky, 150 ml zakysané smetany bez laktózy, Gouda nebo Ementál bez laktózy. Troubu rozehřejeme na 160 stupňů. Čekankové puky podélně rozpůlíme, kořen zatím neodkrajujeme, aby listy držely pohromadě. Každou polovinu položíme řezem dolů na rozpálenou nepřilnavou pánev. Vše zalijeme pomerančovou šťávou. Ta při vysoké teplotě zkaramelizuje na okrajích čekankových listů. Jakmile se tak stane, poloviny čekankových puků přemístíme do zapékací mísy, kde každou zabalíme do plátku šunky. Teď teprve odkrojíme kořen, který držel listy pohromadě. Není příliš chutný. Zakysanou smetanu smícháme s pomerančovou kůrou a strouhaným sýrem. Touto směsí zakryjeme čekankové puky obalené v šunce. Pečeme na 160 stupňů asi 40 minut než se povrch začne zbarvovat do zlatova. Podáváme na nahřátém talíři společně s bílým pečivem. Zdroj: mlsnakockablog.cz
200 g pšenice, dvě hrsti mladých listů a výhonků čekanky, olej, sůl, koření. Pšenici namočíme do vody a necháme dva až tři dny naklíčit ve studené vodě (vodu alespoň 2 x denně měníme. Mladé lístky čekanky asi 15 minut povaříme, smícháme s naklíčeným zrnem a a zprudka opečeme na oleji. Osolíme a dle chuti okořeníme. Ještě teplé podáváme jako přílohu místo rýže nebo samostatně. Pokud si chceme pěstovat čekankové výhonky během zimy, tak počátkem podzimu vykopeme kořeny čekanky, uchováváme je v chladu ve vlhkém písku, občas kropíme. Za několik týdnů si můžeme pochutnávat na mladých křupavých výhoncích. Zdroj: slunecnyzivot.cz
Na její přípravu je potřeba dva větší čekankové puky, které je nejprve potřeba očistit, rozpůlit a propláchnout pod tekoucí vodou. Středy puků nakrájíme na plátky. Cca litr zeleninového vývaru zjemníme smetanou ke šlehání, opepříme a osolíme a následně přidáváme čekankové listy a několik minut povaříme, dokud není čekanka měkká. Polévku rozmixujeme a podle chuti dochutíme citrónem. Zdroj: bylinkopedie.cz
Cibulová polévka s čekankou/Femina.cz
Kniha Světla, Magické rostliny/Lavender, Léčivé rostliny a planety/Brooke
zpět na Byliny Jupitera