Prvek: Voda
Signatura: Jupiter (dle E. Brooke)
Latinský název: Filipendula Ulmaria (l.) Maxim
Hlavní složky: Flavonové glykosidy (spiraeosid, rutin, hyperin), třísloviny, glykosidy fenolových kyselin, silice (salicylát, salicylaldehyd)
Polarita: Ženská
Božstva: Venuše (římská bohyně lásky, původně bohyně jara a vegetace), Aine, Blodeuwedd, Gwena, Jupiter
Byl jednou ze tří posvátných bylin druidů (kromě máty vodní a sporýše), druidové jej používali i jako prostředek tišící bolest. V severských zemích se květy přidávaly jako aromatická látka do piva a vína.
Znamení: Blíženci
Jiné názvy: Chlapice, arunkulus, barbarbule, filipendula, lobaz, lobazník, medunišík, tavola, třebník, zimničné koření, kozí brada, tavolník, barbarbule, královna luk, nevěstinka, vředový kořen, lobazník, zimní ořech, luční dáma
Doporučené kombinace: Maliník
Botanický popis: Statná vytrvalá bylina z čeledi růžovitých, až 150 cm vysoká, s článkovým plazivým oddenkem a přímou, nahoře větvenou lodyhou, s přetrhovaně lichozpeřenými listy a nažloutle bílými květy v kuželovitých květenstvích.
Výskyt: Vyskytuje se po celé evropě, u nás na vlhkých loukách, v křovinách, u potoků, v lesních mokřinách a v pobřežních houštinách.
Pěstování: Vyséváme na jaře nebo na podzim přímo na místo nebo na misky s kompostem od sklo, nebo na jaře dělíme starší rostliny. Sázíme do vlhké, úrodné půdy na slunce nebo do polostínu.
Sběr: Květ (červenec), kvetoucí nať (červen). Sušíme ve stínu za přístupu vzduchu
Kuchyňské použití: Listy se ochucují nápoje, zvláště pivo a medovina. Sušené květy se přidávají do domácích vín.
Lékařské použití: Tužebníková nať je potopudný a močopudný (diuretický) prostředek. Uplatňuje se při onemocnění ledvin a močového měchýře, při akutním zánětu močového měchýře. Při poruchách látkové výměny, tradičně proti horečce, bolesti hlavy, zubů, kloubů. Zevně se používá na některé kožní vyrážky. Má antibakteriální a stahující účinky. Dále se používá při revmatismu, bronchitidě. Tužebník je využíván při revmatických svalových a kloubních bolestech jako ochrana nebo při peptických vředech, bývá součástí čajových směsí (např. antirevmatických). Podporuje chuť k jídlu a snižuje kyselost žaludeční šťávy. Je vynikající při poruchách trávení, překyselení žaludku a pálení žáhy. Vzhledem ke svíravé a výrazně hořké chuti je těžké jej vypít.
Tužebník jilmový je zdrojem přírodních salicylátů - spireinů (ze kterých se v těle vytváří kyselina salicyová - aspirin).
Narozdíl od chemicky vyráběného aspirinu má tužebntu výhodu, že má vyrovnaný obsah dalších přírodních látek a proto nedráždí žaludeční sliznici a naopak ji hojí.
Z nežádoucích účinků byla zjík ištěna schopnost vyvolat zúžení průdušek, proto není vhodný pro astmatiky.
Nedoporučuje se osobám s problémy se srážlivostí krve (např. těžkým hemofilikům).
Nedoporučuje užívat v těhotenství a době kojení. Pro obsah derivátů kyseliny salicylové není užívání tužebníku vhodné pro děti a vůbec pro osoby, které nemohou užívat salicyláty.
Jinak nežádoucí účinky při dodržení běžných terapeutických dávek nejsou známy. Při nadměrném dávkování se může vyskytnout žaludeční slabost a jiné žaludeční potíže.
Celá rostlina má antibakteriální účinky, výluhy a tinktury z ní připravené ničí například staphylococcus aureus a escherichia coli - původce řady vážných onemocnění.
Emocionální použití:
K podpoře atmosféry veselí lze popíjet tužebníkový čaj.
Tužebník je bylinou pro lidi, kteří jsou příliš zkostnatělí, zatuhlí a potřebují se naučit, jak správně relaxovat, otevřít se životu.
Jejich odtažitost může být zapříčiněna strachem, obavami anebo zlobou.
V každém případě si dotyčná osoba opatřila jakýsi pancíř, kterým se chrání před okolním světem.
Tužebník je prostředkem, jímž lze tento krunýř jemným způsobem naleptat.
Bariéry a překážky jsou obvykle vystavěny z pádných důvodů, a proto je nutné při jejich odstraňování nespěchat a činit tak s velkou opatrností.
Bylina umožňuje přístup světla do tohoto vězení, je povznášející a zároveň uklidňující.
Napomáhá přecitlivělým lidem lépe nakládat s jejich životy, posiluje a utišuje.
Tužebník je zvláště vhodný pro mladé ženy, které se obávají sexuálního života, jsou stydlivé a nesebevědomé.
Odpovídá korunní čakře, která nás spojuje s naší božskou podstatou, smyslem a účelem života.
Bylina napomáhá vybudovat vnitřní sílu a umožňuje nám nalézt víru a naději.
Magické a rituální použití: Tužebník je spojován se slavností, nazývanou lammas (1. srpna), konanou na oslavu matky země. Vytvořený oltář se zdobí květinami a ovocem, čarodějky pak nosí věnce květů tužebníku kolem krku. Lammas je oslavou darů země a její hojnosti. tužebník má těžkou, narkotickou vůni, která umožňuje nositelkám opustit jejich fyzické tělo a spojit se s matkou zemí, splynout s ní v jedno bytí.
Tužebník se rozhází po podlaze a když naplní místnost příjemnou vůní, zamete se společně s ostatním smetím.
Čerstvě natrhané květy tužebníku naplníme do láhve a zalijeme 40% alkoholem. Květy musí být v alkoholu ponořené. Láhev postavíme na 2-3 týdny do tepla. Této esence užíváme denně 10 až 15 kapek. Tinktury lze připravit v poměru (1:1), (1:3) nebo (1:5) s 40% alkoholem nebo (1:5) s 60% alkoholem.
20 květů tužebníku, 2 l převařené vody, 2 kg cukru, 3 citrony. Do převařené a vychladlé vody dáme na 24 hod. louhovat oprané květy tužebníku a citronovou šťávu a spirálky citronové kůry. Druhý den nálev přecedíme a přimícháme cukr. Za občasného míchání necháme cukr rozpustit. Nalijeme do láhví a uložíme do chladu. Sirup má jemnou mandlovou chuť a vůni.
květy tužebníku, cukr, voda. Do velké sklenice vkládáme květy tužebníku a postupně prosypáváme cukrem. Zalijeme vodou tak, aby byly všechny květy ponořené a uzavřeme. Nádobu necháme stát 3 dny při pokojové teplotě. Poté scedíme a limonáda je hotová.
Směs Tužebníkové natě 1/2 KL a listu maliníku 1/2 KL se užívá jako čaj proti nachlazení. Dávka na 1 šálek.
Tužebník květ 100g, truskavec nať 50g, vřes nať 50g, jehlice kořen 30g, meduňka nať 20g. Dvě čajové lžičky směsi zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat. 3 x denně.Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Smícháme 30g březových listů, 30g kořene libečku, 30g tužebníku, 30g kopřivy, 30g oddenku pýru a 50g zlatobýlu. 4 PL směsi zalijeme 1 litrem vroucí vody a pod pokličkou ponecháme 15 minut vyluhovat. Scedíme a pomalu popíjíme. Toto množství představuje denní dávku. Kůra je 2 týdenní. Pro opakování kůry nutno dodržet dvoutýdenní přestávku mezi kůrami.
Tužebník květ 40g, přeslička nať 40g, mateřídouška nať 20g. 1 KL směsi dáme do šálku vody, vaříme 5 min pod pokličkou a scedíme. Užíváme několikrát denně. Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie
Tužebník nať 20g, řebříček nať 20g, kopřiva list 20g, měsíček květ 20g, vachta trojlistá 5g. 1 KL směsi přelijeme 250 ml vroucí vody, 10 minut louhujeme a scedíme. Pijeme 2 x denně mezi jídly. Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie
Po jedné PL tužebníku (květ), rdesna ptačího (květ) a kokošky (nať). 2 KL dobře promíchané směsi na ¼ l vody. Necháme přejít varem, na 15 minut odstavíme a pijeme 1-2 šálky denně. Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin
3 díly natě tužebníku, 1 díl natě fialky, 1 díl květu bezu, 1 díl kořene pampelišky. 1 KL směsi se přelije 200 ml vroucí vody. Pijeme 2-3krát denně.
2 díly listu černého rybízu, 1 díl natě kopřivy, 1 díl tužebníku. 1 KL směsi se přelije 200 ml vroucí vody. Pijeme asi měsíc, na stejnou dobu potom jeho užívání přerušíme.
Směs ze stejných dílů natě pelyňku, přesličky, tužebníku a kořene puškvorce. Bylinky dobře promícháme a z této směsi obvyklým způsobem připravený čaj pijeme 2x denně, ale jen několik dní.
1 díl natě tužebníku, 1 díl vlaštovičníku, 1 díl šalvěje. 10 PL směsi krátce povaříme v 2 1 vody a necháme 20 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme trochu přírodního octa a postižené části těla koupeme 15-20 minut.
3 díly květu tužebníku, 1 díl natě svízele. Současně s pitím čaje přikládáme na oteklá místa obklady z komonice, devětsilu nebo vlaštovičníku a léčbu doplňujeme masážemi.
3 díly natě svízele, 1 díl natě tužebníku, 1 díl listu břízy. Čaj připravený obvyklým způsobem nesladíme, pijeme 2-3krát denně.
Pijeme čaj ze směsi stejných dílů natě přesličky, břízy, kopřivy a tužebníku. Současně děláme na několik hodin teplé zábaly postižených míst z pomačkaných listů zelí nebo listů či kořene kostivalu.
Tyto sušenky jsou vynikající k aperitivu. Listové těsto rovnoměrně rozválíme. Tužebníkový prášek nasypeme na těsto a zavineme do ruličky. Krájíme malá kolečka (germánský způsob) nebo kosé elipsy (asijský způsob). Klademe na plech vyložený pečičím papírem. Šneky lehce rozmáčkneme vidličkou. Můžeme posolit nebo osladit. Tužebník s radostí přijímá obě chutě. Zdroj: kytkykjidlu.cz
1 hrst květů bezu černého, 2 hrsti květů tužebníku, 400 ml smetany ke šlehání bez laktózy, 2 PL třtinového cukru, 2 KL želatiny v prášku. Natrhané květy rozložíme na plech a necháme na balkóně nebo na terase vylézt všechny broučky. Smetanu vylijeme do menší nádoby, třeba i do hrníčku, každý kelímek do samostatné nádoby. Do první dáme květy černého bezu bez stopek (zelené stopky mají pachuť). Do druhé nádoby dáme květy akátu (čerstvé, se sušenými by to možná fungovalo také, ale nemám to vyzkoušené) bez zelených kalichů. Dáváme pozor, abychom květy nad kalichy neodtrhli, žádaný nektar je totiž právě v dolních částech květu akátu, které jsou obalené kalichem. Květ musíme tedy pečlivě vytrhnout celý. Nejlepší jsou ještě uzavřené květy nebo krátce po rozvití, máme tak jistotu že sladký nektar nevysosal někdo před námi. Květů akátu dáme co nejvíc, ale tak aby byly všechny ponořené. Bez smetanu ochutí lépe, takže květy bezu nemusí být ve smetaně tak našlapané. Oba hrníčky dáme do velkého kastrolu s horkou vodou a vodní lázeň zahříváme na menším plameni asi 10 minut, občas promícháme. Lžičku pokaždé umýváme nebo použijeme na každou směs samostatnou. Voda ve vodní lázni by se neměla vařit. Necháme zchladnout do vlažna, stále na na vodní lázni, aby horká smetana přijala co nejvíce chuti. Jednu po druhé pak nádoby přecedíme a květy vyždímáme. To je poměrně důležité, v tom vyždímaném je nejvíc chuti, takže ztlačujeme opravdu důkladně. Použité sítko, všechny použité pomůcky i ruce pokaždé opláchneme, aby se chuti nemísily. Do bezové smetany přidáme polévkovou lžíci (víc než rovnou a míň než vrchovatou) cukru a mícháme dokud se nerozpustí. Poté přidáme lžičku želatiny v prášku (opět víc než rovnou a míň než vrchovatou) nebo 2 plátky želatiny, předem namočené. Mícháme dokud se želatina nerozpustí. Nalijeme do skleniček nebo do formiček, které naplníme asi do poloviny. Pokud budeme chtít panna cottu servírovat vyklopenou na talířek, můžeme pro snadnější postup vyklopení předem potřít skleničky teninkou vrstvou tuku, asi nejlépe másla. Necháme ztuhnout v ledničce. Jakmile je bezová hmota ztuhlá tak, aby se dalo přilít akátové patro, opakujeme postup s akátovou smetanou. Přidáme méně cukru než na bezovou směs, na akát stačí polévková lžíce cukru zarovnaná nebo ještě méně. Je sladký sám o sobě a podle mě ho přebytek cukru leda tak zkazí. Směs trochu zahřejeme na vodní lázni, aby se cukr a želatina lépe rozpouštěly. Mícháme do rozpuštění. Poté necháme vychladnout tak, aby směs nepobořila první patro. Tuhnutí zabráníme občasným promícháním. Chladit můžeme i na studené vodní lázni, zde je stálé míchání povinné. Vychladlou akátovou směs nalijeme do skleniček na bezové patro a okamžitě vrátíme zpátky do ledničky.
I pracny můžou být květinové. Nejlépe jim sluší tužebník a levandule. Připravíme si těsto na pracny tak jak ho v rodině tradičně děláme. Hladkou mouku přesejeme na vál, přidáme moučkový cukr, prášek do pečiva a změklé máslo. Nepřidáváme koření, které tam tradičně patří (hřebíček, skořice atd.), ale květenství tužebníku a levandule, které dáme do hmoždíře a utlučeme na jemný prášek. Prosejeme a odstraníme dřevnaté zbytky stonků. řidáme k ostatním ingrediencím a vypracujeme vláčené těsto. Necháme odpočinout 2 až 24 hodin. Pracny děláme zcela tradičně. Formičky vymažeme máslem a vysypeme polohrubou moukou. Plníme těstem a pečeme ve vyhřáté troubě 180oC, podle velikosti formiček 15 až 20 minut. Ještě teplé vyklepneme. Obalujeme v cukru. Zdroj: kytkykjidlu.cz
Kniha Světla, Babiččiny zápisky, Magické rostliny/Lavender, Léčivé byliny a planety/Elisabeth Brooke
zpět na byliny jupitera