Latinský název: Mentha piperita
Signatura: Venuše
Hlavní složky: silice se složením okolo 50 % mentolu, ester mentolu, mentón, mentenón, piperitón, třísloviny, hořčiny, kyselinu nikotinovou a její amid, kyselinu kávovou a chlorogenovou, karotenoidy, flavonoidy aj.
Polarita:
Živel:
Božstva: Hekaté (řecko-thrácká bohyně Měsíce a podsvětí, vládkyně tajemných sil), Mintha (řecká nymfa), Zeus (nejvyšší bůh)
Kuchyňské použití:
Jiné použití:
Jiné názvy: Pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc
Botanický popis:
Pěstování: Máta je vytrvalá bylina s vodorovným oddenkem, ze kterého vyrůstá několik čtyřhranných rozvětvených lodyh, vysokých až 1 metr. Listy jsou tmavě zelené s krátkými řapíky, vstřícné, vejčitě kopinaté, zašpičatělé, pilovité a pokryté jemnými chloupky. Pomocí lupy můžeme na rubové straně listů pozorovat žlázky, které vylučují éterický olej. Máta má drobné červenofialové květy, uspořádané do klasů na vrcholcích lodyh. Plod je složený ze čtyř jednosemenných, vejčitých, červenohnědých tvrdek. Pěstuje se v několika kulturních odrůdách ve většině evropských zemí na velkých plochách, velice často se však vyskytuje i ve venkovských zahrádkách. Nejlépe se jí daří v lehčích humózních půdách s dostatkem vláhy a světla v teplejších chráněných polohách. Celá rostlina příjemně voní a má pálivou chuť. U nás jsou rozšířené dva druhy máty, ale silice získané z nich neobsahují mentol (anebo jen velmi málo), který je nejcennější složkou mátového oleje. Množí se dělením trsů nebo řízky výběžků.
Sběr: Mladé kvetoucí vrcholky s listy odřezáváme nebo sežínáme několikrát do roka vždy před rozkvetením (červen-srpen). Nejvhodnější je to brzy ráno nebo večer a listy hned sbíráme. Potom je rozprostřeme do tenké vrstvy a sušíme ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 30 °C. Vysušené listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Mají štiplavou chuť a aromatickou vůni. Uskladňují se na suchém, vzdušném a stinném místě.
Lékařské použití: Mátový olej v malých dávkách zvyšuje chuť do jídla, dobře účinkuje proti zvracení při nevolnosti, odstraňuje křeče, zejména při kolikách žaludku a střev, žlučových cest a působí protinadýmavě. Aktivizuje vylučování jater a slinivky břišní. Působí také protizánětlivě, na žlučník žlučotvorně, žlučopudně a utišuje bolest. Pro tyto vlastnosti je droga dobrým prostředkem při léčbě funkčních onemocnění žaludku, žlučových cest, žlučových kamenů, při chronické pankreatitidě, trávicích těžkostech, nevolnostech, zvracení, průjmech. Mentol vyvolává reflexní rozšiřování koronárních cév při stenokardii. Účinkuje také antisepticky a tišivě při zánětlivých onemocněních horních dýchacích cest, při bronchitidě a bronchiektáziích (používá se vnitřně nebo ve formě inhalací). Mátový olej použitý ve formě lihového roztoku lokálně utišuje bolest při neurodermatitidě. V lidovém léčitelství se máta doporučuje při závratích, nespavosti, melancholii, epilepsii a mozkové mrtvici. Odvar z listů se používá na koupele při nervovém vypětí, na kloktání při zánětu dásní, bolení zubů a na odstranění pachu z ústní dutiny.
Emocionální použití: ...
Magické a rituální použití: Posvátná bylina druidů. Sušenou mátou se vycpávají figurky určené k magickým operacím ohledně léčení a lásky. Když se přidá do vykuřovací směsi pročistí celý dům nebo rituální místo.
1 díl máty peprné se zalije 5 díly 40% alkoholu. Louhuje 2-3 týdny, 1x denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Vzniklou tinkturu je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Obvykle se užívá 10-20 kapek 1-3x denně na cukr či do sklenky vody.
2 PL máty zalijeme kvalitným olejem tak, aby byla zcela ponořena a necháme macerovat 2-3 týdny na teplém slunném místě. Poté scedíme, vymačkáme listy a uzavřeme v tmavé láhvi. Při bolestech vtíráme olej do pokožky na bolestivém místě.
Při rýmě lze uvolnit na čas nos občasným šňupáním prášku připraveného z rozdrcené máty peprné na velmi jemno.
10g sušeného listí máty přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 min louhovat, scedíme a vlažným odvarem vyplachujeme ústa. Působí jako desinfekční prostředek.
1 PL semínek anděliky nasypeme do šálku studené vody a přivedeme k varu. Odstavíme a vsypeme 1 KL sušené máty nebo pár kapek mátové silice a 1/4 KL citronové šťávy. Necháme vychladnout, scedíme do lahvičky, uskladníme na chladném místě.
Větší svazek máty, 1 kg třtinového cukru, 1 sáček (20g) kyseliny citrónové, 2 litry převařené vody. Mátu důkladně opláchneme, otrháme lístky, namočíme je do zcela zchladlé převařené vody a necháme je na chladném místě louhovat 24 hod. Poté scedíme a do macerátu vložíme další várku máty. Opět necháme 24 hodin macerovat. Poté scedíme a tekutinu přes plátno slijeme do hrnce. Nasypeme cukr a zahřejeme na mírném plameni do úplného rozpuštění cukru. Přidáme kyselinu citrónovou a důkladně mícháme, necháme roztok asi 1-3 min přejít varem. Vlažný sirup plníme do vařící vodou vylitých a vysušených lahví.
K 500g třtinového cukru a přilijeme 200 ml studené vody. Mícháním cukr rozpustíme a roztok poté pozvolna přivedeme na mírném plameni k varu. Mícháme do úplného rozpuštění cukru. Odstavíme a vsypeme 5 dkg čerstvých a omytých nebo 3 dkg suchých a rozdrobených lístků máty peprné. Necháme krátce přejít varem, nádobu odstavíme s ohně a dobře přikryjeme, necháme louhovat 1 hod. Pak sirup scedíme přes plátno a ještě horký plníme do láhví. Užíváme při kašli a nachlazení, při nechutenství a špatném trávení 3x denně 1 PL.
1g hřebíčku, 1g kardamomu, hrstka máty peprné, 1/2 hrstky meduňky, 1g skořice, 2g černobýlu, 6g kořene hořce, 20g pelyňku, 2g fenyklu, 2g anděliky. Macerovat 48 hodin v 100 ml 60% alkoholu a 50 ml vinného destilátu. Výluh se přidá k 1,5 l světlého vína sladkého, v němž je rozpuštěn 1 kg cukru. Potom se doplní vínem na 5 litrů tak, aby obsah alkoholu neklesl pod 16 % objemových a obsah cukru pod 18 % váhových. Vermut ponechat 2-3 měsíce uležet.
lžíci řezaných nebo sušených listů máty peprné zalijeme 3/4 l 40-60% pálenkou (calvadosem/bílým rumem/vodkou...). V dobře uzavřené láhvi necháme asi 2-3 týdny macerovat slunci. Poté scedíme, přidáme 200g třtinového cukru, uložíme do chladu a necháme 10 dnů rozležet. Užíváme při zažívacích obtížích. Pijeme 1-2 likérové sklenky denně.
Hrst máty peprné, 750 ml 60-80% pálenky/vodky, 500g medu, 500 ml vody. Naložte na 2-3 týdny hrst usušené máty alkoholu a uložte na chladné místo. Poté svařte v malém kastrůlku vodu s medem na mírném plameni, sbírejte z povrchu pěnu. Jakmile se pěna přestane tvořit, je medová voda hotová a dejte ji vychladit. Přes lněnou tkaninu nebo přes plátýnko slijte mátový macerát. Do macerátu přimíchejte zchladlou medovou vodu. Nyní již stačí přelít do lahví, dobře zašpuntovat, případně špunt zavoskovat.
Hrst máty povaříme v 1 l vína. Používá se na obklady při žaludečních potížích nebo na plíce.
10g černobýlu (listy), 10g levandule, 10g majoránky, 10g máty peprné a 10g šalvěje. Zalijeme 1 l bílého vína a necháme 8 dní v uzavřené láhvi. Potom scedíme a slijeme do lahví. Užíváme 4 lžičky denně na posílení žaludku a povzbuzení chuti k jídlu, vždy hodinu před jídlem.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/7081-recepty/4818-matovy-peeling/
1,5 l borůvek, 500g třtinového želírovacího cukru (1:1). Borůvky jsem důkladně vykoupala v kuchyňském dřezu, odstranila lístečky a stopky. Do hrnce jsem k borůvkám přidala dva velké omyté stonky citrónové máty a vše trochu pomačkala. Další postup je shodný s přípravou ostatních zavařenin. Jen před plněním do sklenic pinzetou vyjmeme mátové stonky. Citrónová máta má silnou limetkovou vůni a dle chuti zavařeniny soudím, že jsem zvolila dobře. Kdybych neměla mátu citrónovou, rozhodně bych použila běžně dostuponou mátu.
10 lístků máty peprné, 1 KL třtinového cukru, 4 cl bílého rumu, 2 cl limetkové šťávy, ledová tříšť a soda. Mátu rozmačkáme s cukrem, přidáme bílý rum a limetkovou šťávu, zasypeme ledovou tříští a dolijeme sodou. Hotové mojito ozdobíme listem čerstvé máty.
120 g medu, 100 g krystalového cukru, 2 lžíce silného mátového čaje, šťáva z poloviny citronu. Med, cukr a citronovou šťávu vaříme tak dlouho, dokud zkušební kapka na talíři nezačne tuhnout. V tomto okamžiku přidáme čaj, povaříme a hmotu vylijeme na navlhčenou (případně vymaštěnou) plochu. Mokrým nožem nakrájíme kostičky, necháme ztuhnout a uložíme do dobře uzavřené dózy či sklenice.
10 kapek rozmarýnového oleje, 4 kapky růžového oleje, 1 kapka mátového oleje. Směs přidáme do koupele tehdy až v ní budeme. Doba koupele je zhruba 15-20 min.
Smícháme po 1 dílu levanduli, heřmánek, šalvěj, mátu a puškvorec. Přelijeme vroucí vodou a necháme louhovat. Scedíme do koupele. Lázeň je uklidňující a působí proti bolesti hlavy a nespavosti.
200 gramů máty zalijeme vroucí vodou a necháme 15 min louhovat. Scedíme do koupele.
1 KL černobýlu, 1 KL borovice a 1 KL máty se přelije 200 ml vroucí vody a 20 min pod pokličkou se louhuje. Poté se vlije do vany.
Smícháme Hloh 1 díl, Arnika 1/4 dílu, Meduňka 1/2 dílu, Máta 1/4 dílu. 1 KL směsi se přelije šálkem vroucí vody, nechá se 10 min louhovat. Scedí se a pije se ráno a večer. Po týdnu užívání lze přidat do směsi 1/4 dílu komonice.
Smícháme Řepíku 1 PL, Podbělu 1 PL, Květu černého bezu 1 PL, Máty 1/2 PL, Jablečníku 1 PL, Plicníku 1 PL a Šalvěje 1/2 PL. 1 KL směsi přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 min louhovat, scedíme a užíváme 2x denně ráno a večer.
Smícháme Řepíku 1 PL, Meduňky 1 PL, Měsíčku 1/4 PL, Diviznu 1/4 PL, Jitrocele 1 PL, Heřmánku 1 PL a Máty 1/4 PL. 1 KL směsi přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 min louhovat, scedíme a pijeme ráno a večer.
Smícháme hrst sušených: květů lípy, kvítků divizny, tymiánu, mateřídoušky, listů či květů podbělu, listů máty a květu bezu černého. 3 KL směsi přelijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 3 minuty. Poté 2x přecedíme přes kávový filtr (úplné odstranění dráždivých chloupků). Užíváme jako kloktadlo i čaj.
Smícháme 30g puškvorce, 10g heřmánku (květ), 10g kmínu, 40g máty peprné a 10g pelyňku. 2 KL směsi přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 15 min pod pokličkou stát. Přecedíme do termosky. Užíváme 1 - 2 šálky denně.
Smícháme 150g mařinky vonné, 50g jalovce, 100g proskurníku, 100g slézu, 150g břízy, 150g kopřivy, 50g třezalky, 50g jmelí bez bobulí, 50g fenyklu, 50g meduňky, 50g máty. Do 1 litru vody dát 2 PL bylin. Vařit 1 minutu, nechat stát 10 minut, scedit. Litr čaje si uvařte do termosky a pijte jej během dne po dobu 1 měsíce. Pak následuje 14 dní přestávka a opět měsíční kúra.
Smícháme 10g březových listů, 10g rozdrcených fenyklových plodů, 10g potlučených šípků, 10g sušených květů ibišku, 10g sušených květů heřmánku, 10g drceného sušeného kořene pampelišky, 10g meduňky, 10g máty peprné. 1 PL směsi zalijeme šálkem vroucí vody a pod pokličkou ponecháme 10 minut vyluhovat. Scedíme a pomalu popíjíme.
Smícháme po 1 PL: Máta, Řepík, Heřmánek a Šalvěj. Směs povaříme 3 min ve 2 šálcích vody, necháme chvíli louhovat, scedíme. Kloktáme teplým odvarem 3x denně.
Smícháme po 1 KL šalvěje, pelyňku, máty peprné a macešky polní. Směs přelijeme 2 šálky vroucí vody, necháme 10 min louhovat, scedíme. Teplým nálevem kloktáme 2-3x denně.
Smícháme květ heřmánku 25g, list máty peprné 25g, lipový květ 25g a květ černého bezu 25g. 1 KL směsi se přelije šálkem vroucí vody, nechá se 10 min louhovat, scedíme a pijeme 2-3x denně.
Smíchejte 10g pelyňku, 10g šalvěje a 10g máty peprné s medem tak, aby vznikla hustá pasta, kterou nanesete na plátno a přiložíte na oblast podbřišku. Není vhodný pro těhotné ženy.
Smícháme mátu 25g, snítku rozmarýny 25g, šalvěj 25g, kořen anděliky 5g a hřebíčku 5g. Směs naložíme do 1l octa jablečného nebo vinného.
100g semínek bílé hořčice (dva balíčky), 150 ml bílého vína, 1/4 KL himalájské soli, 1-3 lžíce medu/agáve sirupu/hnědého cukru. Hořčičná semínka dejte do misky a zalijte polovinou objemu vína. Nechte přes noc nabobtnat. Semínka rozmixujte a přidejte druhou polovinu vína. Pokud chcete hořčici o něco hrubší a cítit v ní kousky semínek, nemusíte ji mixovat dohladka, v opačném případě dohladka. Přidejte med/sladidlo a osolte, přidejte 2 PL nakrájených lístků čerstvé máty nebo 2 kapky mátového esenciálního oleje a 3 PL extra panenského olivového oleje. Dejte do uzavíratelné sklenice a skladujte v lednici. Pokud zachováte čistý proces přípravy, vydrží vám hořčice v lednici i půl roku. Tip 1: Chcete-li si udělat domácí kremžskou hořčici, použijte ještě černá semínka hořčice Mix semínek 50:50 bílá:černá, nechte namočený přes noc, neboť černá semínka jsou tvrdší. Přidáním černých semínek bude hořčice o něco málo hořčí, takže můžete přidat podle chuti více sladidla. Dochucení je na vás. Tip 2: Pokud by se vám stalo, že na vás bude nějaká hořčičná varianta příliš silná či aromatická, nechte ji uležet v lednici 2-3 týdny a znovu ji ochutnejte, budete mile překvapeni. Zdroj: Slunečný život
4 velká zralá rajčata, 1 menší cuketa, 100 g třtinového cukru, 60 ml vinného octa, hrst lístků máty, nasekané na kousky, 3 bobkové listy, kousek celé skořicové kůry, 2 čerstvé chilli papričky, příp. sušené v množství dle chuti, sůl a čerstvě mletý bílý pepř, 2 KL čerstvého zázvoru nastrohaného. Rajčata nakrájejte na plátky, cuketu oloupejte, nakrájejte na malé kostičky a vložte do hrnce s těžkým dnem. Kromě zázvoru přidejte veškeré ingredience a dobře míchejte, než se rozpustí cukr. Pak stáhněte plamen a směs nechte probublávat na mírném ohni asi 45 minut. Měla by zhoustnout do konzistence džemu. Pak ochutnejte, dochuťte pepřem a solí a chcete-li mít základ hladký, pak jej rozmixujte tyčovým mixérem. Přidejte zázvor a ještě 10 minut povařte, pozor na připálení. Vyndejte skořicovou kůru a bobkový list a čatní nalijte do nahřátých sklenic. Hrdla sklenic přetáhněte potravinovou fólií, ihned zavíčkujte a po vystydnutí uchovejte v chladničce. Čatní by mělo zrát alespoň měsíc. Chcete-li várku uskladnit na zimu, sklenice krátce sterilujte v troubě nebo v zavařovacím hrnci.
Kniha Světla Kultu Bohyně Diany, Babiččiny zápisky, Magické rostliny/Lavender
zpět na Byliny Venuše