Přicházím v den jarní rovnodennosti, v okamžiku, kdy jsou si na jediný moment den s nocí rovni. Jenže rovnováha trvá jen vteřinu a v mžiku je pryč. Ale teď mám navrch já, temnoto! Vrací se světlo. Přírodo, vstávej! Jsem světlou sestrou Morany, miláčkem Boha Peruna.
Půl roku jsem prospala. Nemůžete se mi divit, že mám teď tolik, tolik energie! Ani se mě nepokoušejte zastavit, přináším život. Vždyť co může být víc. Jen si zkuste udržet listy ve větvích a trávu pod zemí. V hladině jezera vidím svůj odraz. Proboha! Tohle, že jsem já?! Dosud jsem netušila, že jsem tak… krásná? Pomalu, ale jistě dozrávám.
Procházím zdánlivě mrtvou krajinou a vybarvuji svět. Dotknu se stromu a na jeho větvích vyraší první zelené lístky. Přestaňme povídat a začněme konat! Předej mi žezlo, zimo! Světlo porazilo temnotu. Jsem připravena vládnout.
Tak tohle jsem JÁ. A tak trochu i ty. Mé jméno je Vesna.
Březnu vládne Vesna
Slovanská Bohyně znovuzrození a plodnosti. Vesna je ztělesněním jara. Můžeme si ji představit jako polonahou, usměvavou ženu s květy ve vlasech. Přináší nekompromisní optimismus a příval nové energie.
zdroj obrázku: Flowee
Vesna je bohyní jara. Definitivním vítězstvím světla nad temnotou. Neuhasitelnou odvahou realizovat své plány v hmotném světě. Ztělesněním probouzející se plodnosti a neutuchající energie. Vesna vstupuje do našich životů v březnu, v den jarní rovnodennosti. Je spojována s obdobím jara a velikonočními svátky. Jejími hlavními tématy jsou plodnost, odvaha a rovnováha. Rovnováha jako bod. Zlomek vteřiny. Protože potom se opět převáží a my musíme znovu vyvažovat. Alespoň pro teď však spolu s příchodem Vesny v přírodním koloběhu života světlá strana zvítězila.
JARNÍ ROVNODENNOST
Den jarní rovnodennosti byl pro naše předky důležitým milníkem. Byl to den, kdy světlo a teplo definitivně vyhrálo nad tmou a zimou. A spolu s tím vyhráli svůj boj o přežití i naši předkové. Bujaré oslavy příchodu jara doprovázelo zapalování ohňů, čímž lidé uctívali teplo a životodárné slunce. Světlá část roku byla zpět. Oslavy byly spojené s pečením placek a chlebů. Lidé věděli, že letos nad zimou zvítězili, a tak mohli s klidem na duši zpracovat poslední zbytky zásob.
SYMBOLIKA PLODNOSTI
Mezi tradiční symboly velikonočních svátků patří červené vejce, které značí příslib nového života. Červená je barvou plodnosti. Veškerá ženská ve vnějším světě projevená plodnost souvisí právě s rudou barvou (menstruace, porod). Co se týká symboliky vejce, pak zde hovoříme o fyzickém, existujícím vejci, ale ještě ne o úrodě, o tom, co z něj vzejde. Vejce samozřejmě potřebuje spoustu podmínek k tomu, aby se z něj něco vylíhlo, ale kuřátko ve své rané podobě už fakticky existuje. Můžeme si všimnout lingvistické souvislosti. Velikonoce byly svátkem bohyně Ostary (anglicky Easter, německy Ostern), zároveň zde vidíme slovo estrogen, tedy ženský pohlavní hormon. Plodnost. Když si pak vezmeme pomlázku, tak ta je také o plodnosti, symbolizuje falus (penis). Muž proutkem vyšlehá ženu a ta mu za to dá vajíčko. Dalším symbolem plodnosti je zajíc, o kterém je známo, že se rozmnožuje neuvěřitelně snadno a rychle.
BEZPEČNÝ POROD
Na jaře mohly ženy opět relativně bezpečně rodit, aniž by jejich dítěti hrozilo bezprostřední umrznutí. V minulosti bylo totiž rození v zimě velice náročné a rizikové. Žena postrádala živiny, hlavně v poporodním období, kdy její tělo vytvářelo mléko. Když pak žena porodila miminko až na jaře, mělo dostatek času na to, aby přes léto nabralo sílu a do zimního období vstupovalo silné a odolné.
RITUÁL
K Vesně patří všechny velikonoční rituály, dále pečení chleba, placek a rozdělávání ohňů. Pálení Morany a oslavy světla. Z těch novodobých pak jarní úklid. Můžeme otevřít všechna okna dokořán a pořádně uklidit. Vše, co už nám neslouží, dát pryč. Pustit jaro do svého života i domova, ostříhat se, protřídit šatník. Konečně můžeme schovat zimní věci, zazimovat kabáty a vytáhnout šaty.
Zdroj: flowee.cz