Prvek: Voda
Vlastnosti: Ochlazující a zvlhčující
Latinský název: Papaver rhoeas
Signatura: Měsíc
Hlavní složky: Alkaloidy, antokyanová barviva cyanin a mekocyanin, slizové látky, třísloviny, cukry a kyselina mekonová.
Polarita: Ženská
Božstva: Ceres (římská bohyně setby a úrody), Démétér (řecká bohyně, dárkyně obilí), Hádés (řecký bůh podsvětí), Hekaté (řecko-thrácká bohyně Měsíce a podsvětí, vládkyně tajemných sil), Héra (řecká vládkyně nebes), Jupiter (římský nejvyšší bůh), Proserpina (římská bohyně podsvětí), Vulkán (římský bůh ohně a ochránce kovářů) Agni, Ceres, Deméter, Hádes, Harvest, Hypnos, Jupiter, Bohyně, Matka, Persefona, Pluto, Proserpina, Somnus, Vulkán, Jama
Kuchyňské použití: Sirup, nápoje, pečivo. Pro Římany byla semena máku pochutinou, Řekové jedli čerstvé mladé listy jako salát.K úpravě vzhledu čajových směsí a k barvení potravin.
Doporučené kombinace: Sléz, proskurník, divizna
Jiné názvy: Mačec, máček, bukovec, červánky, karafiát, kohoutky, kokrhel, vlčí květ, divoký mák, polní mák, planý mák, ohníček, panenka, prchlík, pukavec, růžička, slepý mák, tleskanec, kokohrtí
V dávných dobách se věřilo, že kvalita obilí se přítomností vlčího máku na poli zvýší. Býval proto spolu se symbolickou troškou zrní obětován bohyni růstu obilí Ceres. Podle pověsti byla Ceres stále tak unavená, že o úrodu příliš nedbala, a tyk bůh spánku Somnus stvořil mák, aby jí přinesl potřebný odpočinek.V antické báji se vypráví, že když Persefona trhala na louce květiny, unesl ji do své říše bůh podsvětí Hádés. Její matka, bohyně Démérer, ji hledala po celé zemi, až nakonec klesla unavená na zem a dopřála si odpočinek na 9 dní a 9 nocí. Bohové nechali všude kolem ní vykvést vlčí máky, které svou omamnou vůní způsobily, že bohyně tvrdě usnula a spánkem nabyla nových sil. Zeus, otec Persefony, nakonec rozhodl, že dívka stráví jednu třetinu roku v podsvětí a na dvě třetiny roku se bude vracet k matce na zem. Vlčí máky, které rostou většinou společně s obilím, jsou symbolem Démétér, bohyně úrody, zatímco Persefona zosobňuje zrnka obilí v zemi, která na jaře vyklíčí, aby se po žních opět vrátila do země.
Pěstování: Volně v přírodě roste jako plevel v obilných polích a na lukách. Mák vlčí je 20 - 90 cm vysoká rostlina. Má nápadné květy složené ze čtyř velkých, jasně červených korunních lístků (protože kališní lístky hned po rozkvětu opadají, připomíná koruna okvětí). Semena jsou ukryta v 1 - 2 cm velké tobolce, tzv. makovici. Na českém území kvete od května do srpna, v oblastech s příznivějším klimatem může začíst kvést až na podzim. Rumiště, okraje komunikací, pole, štěrkoviště, preferuje půdy výživné, hlinité, zásadité až mírně kyselé. Semena se vysévají na podzim, protože ke klíčení vyžadují určitou dobu mrazivého počasí. Mladé rostliny se jednotí na vzdálenost 30 cm. Rostlina se sama vysemeňuje.
Sběr: Za suchého počasí se korunní plátky sbírají. Ukládají se volně neboť jsou značně citlivé na zapaření. Suší se rozložené ve slabé vrstvě ve stínu nebo umělým teplem do 35 °C. Mák musí mít po usušení původní, pouze poněkud tmavší zbarvení, slabý charakteristický pach a nahořkle slizovitou chuť. Kvalitu byliny snižují především zčernalé části. Je nutno ji skladovat v dobře uzavřených nádobách chráněných před světlem.
Lékařské použití: Mák je jednou z nejdůležitějších léčivek v celé historii farmacie. Šťáva z máku mírní bolest, přivolává spánek, podporuje trávení, pomáhá při kašli a žaludečních infekcích. V nadměrném množství však způsobuje letargii a usmrcuje. Nápoj z makové šťávy a zkvašeného medu má silně omamné účinky. Korunní lístky máku vlčího se již od dávné minulosti využívaly na léčbu plicních chorob a jako uspávací prostředek, ve středomoří se z nich vyrábí také sirup.
Listy jsou mírně jedovaté a hospodářským zvířatům, která je pozřou, můžou způsobit zažívací potíže!
Přítomné alkaloidy mírně tiší bolest a způsobují uklidnění, rhoeadin vyvolává křeče. Při předávkování se otrava projevuje zvracením, únavou, bolestí břicha, v těžších případech se dostavují křeče a bezvědomí. Mák vlčí byl v minulosti užíván jako náhražka opia.
Magické a rituální použití: Mák je nejvýznamnějším symbolem prorockých snů a spánku. Symbol hojnosti, plodnosti a nadbytku. Také sebeobětování. Mákem zdobte pečivo při oslavách úrody. Kámen - ohnivý opál, nástroj - pohár. Mák posiluje mužskou pohlavní touhu.
1 díl květů vlčího máku se zalije 5 díly 40% alkoholu. Louhuje 2-3 týdny, 1x denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Vzniklou tinkturu je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Obvykle se užívá 10-20 kapek 1-3x denně na cukr či do sklenky vody.
500g mýdlové hmoty, vonný olejíček z Vlčího máku, kvítka vlčího máku, pro peeling možno přidat pár zrníček nemletého máku setého. Rozpustíme mýdlovou hmotu a dodáme vonný olejíček a bylinky. Naplníme formičky nebo vytvoříme koule kolem šňůrky. Pak necháme ztuhnout. Zdroj: ceskatelevize.cz/herbar
Bylinný balzám
Příprava: 70 g čerstvé byliny nebo drogy přelijeme 150 g (asi 175 ml) lihu 40% nebo jiného alkoholu, dobře protřepeme. Po 3 dnech vmícháme do výluhu 200 g medu a vše znovu dobře protřepeme. Další den je balzám připraven k použití. Použití: 4 x denně 1 KL směsi na sítko z nerezu nebo umělé hmoty, směs propasírujeme do šálku lžičkou z umělé hmoty. Pak přelijeme 125 ml převařené vody.
Sirup
Příprava: 100 g čerstvých nebo 20 g sušených květů přelijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 12 hodin macerovat, pak vylisujeme a přidáme 100 g glycerinu a 250 g cukru, svaříme na hustotu sirupu. Použití: 1 PL několikrát denně
Prsní čaj
Příprava: lékořice nať 25g Proskurník kořen 10g Podběl nať 10g Podběl květ 5g Mák vlčí květ 10g Sléz květ 10g Divizna květ 5g Badyán plod 5g 1 PL na 1/4 l studené vody, 5 minut povařit, 10 minut vyluhovat. Použití: 2-4 x denně šálek. Zdroj: P.Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem Prsní čaj dle Janči: Příprava: vlčí mák květ 1 díl Sléz květ 1 díl Proskurník kořen 1 díl Divizna květ 1 díl Lípa květ 1 díl 15 g směsi zalijeme 1/2 l vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat. Použití: sladíme medem, 1 PL každé 2 hodiny.
Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin
zpět na Byliny Měsíce