Logo Magica

Petržel

Prvek: vzduch

Vlastnosti: ..

Latinský název:  Petroselinum crispum A. W. Hill

Signatura: Merkur

Hlavní složky:  Silice, flavonoidy, apiín, olej, proteiny, apiol, myristicin, alfa-pinen, vitamíny, minerální látky, vitamín C, hořčík, provitamín A

Indikační skupina: Diuretikum, abortivum, oftalmologikum, stomachikum, karminativum, anthelmintikum, emmenagogum, afrodisiakum, cholagogum, kardiotonikum

Polarita:  mužská

Božstva:  Afrodíta, Archemorus, Persefona, Venuše.

Přiřazení:  tarot - Mírnost,

Jiné názvy:  apich, petružel, petrželka, petruška, petruželka, petržílka, perašín

První zmínky o petrželi se datují od 3. století, kdy je petželka uvedena jako koření v římské kuchařské rukověti. Císař Karel Veliký měl tuto bylinku v úctě. Pro mnohé je to symbol radosti a slávy. Pochází z vyšších poloh Středomoří, kde stále planě roste. Od 16. století se rozlišují kořenové a naťové typy a tehdy byla poprvé izolována petrželová silice. U nás se rovněž obecně rozšířila a její nať byla používána ve staročeské kuchyni do omáček, tvořila také součást nádivek a tradičních vaječných velikonočních pokrmů. Petržel znal již starý Dioskurides a nazýval ji Petroselinon. Německé pojmenování Petersilie se odvozuje od jména sv. Petra. Jestliže je totiž petržel zaseta, potřebuje k tomu, aby vzešla, dobu sedmi týdnů. Pověstné Capitulare karla Velikého uvádí mezi rostlinami, jejichž pěstování se úředně nařizovalo, také Petrosilinum. Petržel se hojně pěstovala ve středověkých klášterních zahradách. Petržel byla posvátnou bylinou Persefóny. Řekové ji vplétali do pohřebních věnců a zdobili jí hrobky. Také středověká abatyše Hildegarda petržel připomíná a Albert Veliký si jí cení jako výborného léku. V XVI. století je petržel už všeobecně užívanou zeleninou.

Kombinace s ostatními bylinami: Kořen se používá především do směsí.

Pěstování: Pochází z východní části Středomoří. U nás se pěstuje jako aromatická zelenina buď petržel kadeřavá, nebo i kořenové odrůdy. Vyséváme na jaře do truhlíků nebo ven do úrodné, vlhké půdy - semena namočíme na 24 hodin do teplé vody nebo ihned po zasetí přelijeme řádky se semeny vřelou vodou, neboť kolísání teplot uspíší klíčení. Vyséváme znovu v polovině léta pro zimní použití nebo do kořenáčů v místnosti.

Sběr: Kořen sbíráme v říjnu a listopadu nebo na jaře v březnu a dubnu druhého roku, omyjeme, rozřežeme na kostičky a sušíme ve stínu nebo při umělé teplotě do 40°C. Snadno vlhne a je napadána skladištními škůdci. Plody se sbírají druhým rokem v srpnu až září, v době, kdy dozrála asi polovina plodů, protože se samovolně vysemeňují. Dosouší se ve stínu.

Použití v kuchyni: Přidává se téměř do všech pokrmů, polévek, omáček, mletých mas, nádivek, dušených a pečených mas, salátů, ke zdobení chlebíčků a lahůdek. Přidává se až do hotových pokrmů, aby nedošlo ke ztrátě vitamínu C.

Jiné použití: Čerstvá šťáva z natě odpuzuje hmyz.

Lékařské použití: Zvyšuje napětí hladkého svalstva dělohy, střev a močového měchýře, abortivum. Pro léčení ran, zpevnění dásní při paradentóze. Provitamín A zlepšuje zrak, zvláště při šerosleposti. Diuretikum, záněty močových cest a léčba močových kaménků. Zlepšuje chuť k jídlu, podporuje trávení. Žlučopudný účinek. Reguluje menstruační cyklus. Afrodisiakum pro ženy. Mírné tonizující působení na srdeční sval. Petrželová silice proti střevním parazitům. Syrová petrželová šťáva při očních chorobách, zánětu zrakového nervu, pro vyvolání chybějící menstruace.

Pozor na množství!!!! Neužívat při onemocnění ledvin, v těhotenství, při kojení. Ve vysokých dávkách může dojít k poškození jater a ledvin, ke vzniku halucinací a epileptických záchvatů.

Emocionální použití: ..

Magické a rituální použití: Bylina podsvětí. Zasvěcená Bohyni smrti. K usnadnění cest do podsvětí. Duchovní kontakt s vědomostmi předků - pil se čaj z petržele, petržel se přidávala do kadidel a do koupele. O svátku Samhain se petržel vkládá do věnců a do rituálních pohárů.  Používá se jí ke smíření s vlastní smrtí, např. při smrtelné nemoci. Petržel je součástí nápoje při iniciaci barda, kněžek atd.

Kniha Světla Kultu Bohyně Diany, Babiččiny zápisky

Recepty

https://recepty.rohlik.cz/1471-petrzelkove-pesto https://recepty.rohlik.cz/2039-mojo-verde Petrželové víno Obrazek Do 1 litru čistého přírodního vína dáme 10 stonků petržele i s listy,přidáme 1-2 pol. lžíce vinného octa . Povaříme 10 min na slabém ohni /pozor pění/Potom přidáme 300g pravého včelího medu a opět necháme 4 min slabě vařit Sklenice vypláchneme silným alkoholem a horké víno do nich nalejeme .Důkladně uzavřít . Na dně se utvoří usazenina ,která není škodlivá a můžeme jí vypít.Toto víno pro nemoci srdce se velmi osvědčilo ,při slabostech srdce ,při angíně pectoris .Když jednou ucítíš své srdce/ při změně počasí nebo při rozčílení/ užívej dvě,tři nebo více polévkových lžic vína denně a každé píchnutí od srdce jako by odfouklo. SRDEČNÍ OBTÍŽE (bolesti u srdce, stařecké srdce, oběhové potíže) K vyléčení nějakého srdečního onemocnění však musíme sáhnout k jinému Hildegardinu prostředku, který má navíc vynikající chuť: je to petrželové víno s medem. " Kdo však má bolesti v srdci nebo ve slezině, nebo v boku, ať vaří petržel ve víně a přidá k tomu trochu octa a dost medu, a pak ať to procedí přes plátýnko a často to pije, a vyléčí ho to." RECEPT Stonek petržele s natí 7 až 10 kusů, vinný ocet 1 až 2 pol. lžíce, med 50 až 150 g, víno 1 litr. Petržel vařit ve směsi vína a vinného octa asi 5 minut. Pak přidat med a nechat 10 minut bublat na malém plamínku. Hotové srdeční víno procedit přes plátýnko a slít horké do vyvařených lahví a hned uzavřít. Tohoto vína se užívá 2 až 3krát denně jedna plná likérová sklenka. Při obtížích s usínáním je možné zvýšit večerní dávku na půl šálku, protože varem klesl obsah alkoholu na úplné minimum. Toto "srdeční víno" má výtečnou chuť, a léčí -- jak píše svatá Hildegarda. Pro všechny lidi ve stresu je toto víno pravý elixír, protože léčí a chrání jejich srdce. A tak stres v povolání a rozčilení všedního dne jim nemůže v takové míře zatěžovat srdce a nervovou soustavu. ------------------------------------------ Celá bylinka je posetá maličkými tmavými tečkami. Jsou to jakési siličné nádržky, žlázky plné léčivého hypericinu. Rozemneme-li bylinku mezi prsty, zabarví se nám pokožka tmavě červeně. Při sběru je to neklamné znamení, že sbíráme tu pravou třezalku. Toto červené barvivo, hypericin, lidově nazývané krev sv. Jana, je hlavní příčinou, proč byla třezalka považována za čarodějnou. Mléko krav a koz, které spásly velké množ- ství třezalky, se zabarvilo do růžova a ve středověku se hned věřilo, že byly očarované, uhranuté a že dojí krev. Tehdy to byl zcela postačující důvod, aby byla obviněna některá čarodějnice. Hypericin má také tu zvláštnost, že po jeho požití je citlivý organismus (především albíni) choulostivý na sluneční záření. Říká se tomu fotosenzibilní účinek a prokázal ho Hosley v roce 1934. Tím se také vysvětlilo záhadné hynutí bílých ovcí v povodí Eufratu a Tigridu, které už před 4 tisíci let tamní pastevci považovali za dílo zlého ducha. Aby ho oklamali, barvili bílé ovce henou nebo tabákem nahnědo, čímž je skutečně ochránili (V. Krejčíková). Třezalka patří mezi tzv. všeléky, to znamená, že je v podstatě univerzál- ní léčivkou. Budete-li si ji chtít nasbírat, najdete ji hlavně na sušších místech - na slunných stráních, při cestách, na pasekách nebo na pastvinách. Ráda roste pospolitě, ve větším množství. Sbírá se kvetoucí nať - těsně před plným rozvitím. To je velice důležité, protože během sušení bylinka ještě dokvétá a pak bychom měli místo květů už semeníčky. Kvetoucí nať se seřezává v dél- ce asi 20-30cm, a to velice opatrně, aby se nevytrhla i s kořínkem, byla by to škoda. Bylinka znovu obroste a udělá radost i jiným. V přírodě třezalky ubývá, proto ji chraňte! Nejlépe se suší svázaná do kytic a zavěšená ve stínu. Sušená bylina musí zůstat světle zelená se zlatožlutými květy. Zahnědlé listy a květy nebo do- konce už zralé plody se musí odstranit, droga by nebyla kvalitní. Je opravdu nesmírně hojivá. Kromě hypericinu obsahuje třísloviny, organické kyseliny, si- lici, barviva, provitamin A aj. Skladováním se obsah léčivých látek zmenšuje. Třezalka je rostlinným antidepresivem - zlepšuje náladu, aniž by utlumo- vala. Říká se jí arnika nervů, protože je důležitou bylinou pro celý nervo- vý systém. Léčí smutek duše i poranění těla, při nichž byly zasaženy nervy. Hypericin zlepšuje buněčné dýchání, základní proces přeměny látek. Kde je narušeno - třeba u rakovinové buňky - tam je zdraví ve velikém nebezpečí. Kromě této skvělé léčivé a povzbuzující schopnosti má třezalka ještě další: Pomáhá při špatné činnosti žaludku, žlučníku, jater, ledvin i při náhlé srdeční slabosti. Zlepšuje krevní oběh, užívá se i při revmatismu, ischiasu, astmatu. Kneipp ji chválí jako lék proti nočnímu pomočování u dětí: O je- jím sílícím účinku si mohou matky vypravovat, jimž děti močením do postele způsobují mnohou práci. Zevně je třezalka hojivá na rány (hlavně olej). Čaj z třezalky 1 polévkovou lžíci sušené kvetoucí natě zalít 1/2 l vařící vody, nechat 15 minut ustát a pít chladný po douškách během dne. Tinktura (lihový extrakt) Čerstvé třezalkové květy zalít čistým lihem (vodkou, slivovicí atd.), aby byly ponořené. Nechat stát v teple nebo na slunci asi 14 dní, občas protřepat. Nebo: 25g sušené natě vyluhovat několik dní v osmince litru lihu. Užívá se 10 kapek s trochou vody nebo na cukr 3x denně při bolestech hlavy, žlučníku, nespavosti, nervové slabosti, neklidu. Čaj i tinktura z třezalky jsou tím nejlepším pomocníkem při psychovege- tativních poruchách, depresích a úzkosti. Aby se docílilo dobrého výsledku, je třeba brát čaj nebo tinkturu delší dobu, třeba několik týdnů i měsíců (Theiss). Je sice pravda, že se léčebné čaje nemají bez přestávky brát déle než 14 dní, ale proti chemickým lékům na zlepšení nálady nebo dokonce návykovým drogám je v tomto případě léčba třezalkou nesrovnatelně neškodná. Čaj při potížích v klimakteriu Migréna spojená s menses, náladovostí: stejným dílem smíchat třezalku, chmelové šištice a meduňku. Dát 1 lžíci směsi na 1/2 litru vody, spařit, nechat přikryté ustát a pít na noc. Čaj na lepší soustředění Používá se hlavně u dětí, před zkouškami, možno jej pít i jako dobrý čaj ke snídani. Smíchat stejným dílem třezalku a meduňku. Dát 2 čajové lžičky na 1/4 l vody, spařit, nechat ustát. Třezalkový (zvonečkový) olej Smícháme 100g čerstvých květů a poupátek třezalky s 250g čistého oleje (lněný, olivový). Necháme stát na slunci, dokud se nezbarví do červena. Zají- mavé je, že při umělém osvětlení ke zčervenání oleje (to znamená k extrakci hypericinu) nedojde. Červený olejíček potom přecedíme, vymačkáme a znovu do něj přidáme čerstvé květy - olej bude ještě červenější a silnější. Třezalkový olej hojí rány, především ostrá poranění, léčí spáleniny (i kůži spálenou slun- cem), výborný účinek má při dermatózách - lišejích a chronických ekzémech, hlavně těch, které dobře reagují na slunce. Léčí hemoroidy, nežity, špatně se hojící rány. Vnitřně se nedoporučuje, protože vyvolává nepříjemné říhání. Při ischiasu, ústřelu a zatvrdlých svalech, při zánětech nervů nebo když se ráno probudíme se strnulou šíjí, můžeme přiložit zábal z třezalkového oleje: mírně nahřejeme několik lžic třezalkového olejíčku, napustíme jím gázu nebo vatu a přiložíme na bolavé místo. Teple obalíme. Kašovitý obklad na hexenšus Když nás náhle chytne oustřel, stačí natrhat čerstvou třezalku, krátce ji spařit a nasekat na kaši. Příjemně teplé přikládáme - velice rychle ulevuje při neuralgických bolestech. Kosmetika Olejový výtažek z třezalky se používá k výrobě krémů a hojivých emulzí. Doma vyrobený olejíček se osvědčil na popraskanou suchou kůži, ke zjemnění pleti a k hojení drobných kožních zánětů. --------------------------------------------------

Sýrové koule s petrželkou

100 g másla rozpustíme za neustálého míchání s hermelínem, přidáme papriku, sůl, nasekaný svazek pažitky. Necháme v lednici vychladnout. Poté namočenýma rukama formujeme koule, které obalíme v nasekané petrželce. Podáváme s chlebem k vínu nebo pivu.


Víno Petrželové

Do 1 l bílého víny naložíme 10 listů naťové petržele, přidáme 1-2 PL vinného octa. Povaříme 10 minut na slabém plameni, přidáme 300 g medu, povaříme 4 minuty. Slijeme do lahví, na dně se utvoří usazenina, která není na závadu. Použití: 2-4 PL denně jako kardiotonikum, při angině pectoris, při srdeční slabosti.


Šťáva zelená

Kořen petržele očistíme a odšťavíme v lisu na ovoce nebo v odšťavovači.Použití: 3-4 x denně, maximálně 50 ml na jednu dávku. Pomáhá k udržování funkce nadledvinek a štítné žlázy, při kamenech v ledvinách a močovém měchýři, zánětech a ostatních ledvinových chorobách. Kombinuje se obvykle s dalšími šťávami, např. mrkvovou nebo celerovou.


Čaj proti ledvinovým a močovým kaménkům

Petržel kořen 25g, Smetanka kořen 25g, Průtržník nať 25g, Bedrník plod 25g, Lékořice kořen 10g. Dvě lžíce směsi na litr vidy, doba vyluhování 30 minut. Použití: čaj se popíjí nalačno, velmi pomalu celá dávka. Nárazová pitná kúra má trvat 2 až 3 dny.

Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III


Močopudný čaj

Petržel kořen 25g, Lékořice kořen 25g, Jehlice kořen 25g, Jalovec plod 25g, Nálev: dvě kávové lžičky na 200 ml vody. Použití: 3 až 5 šálků denně.

Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III


Čaj proti dně

Petržel kořen 30g, Krušina kůra 30g, Přeslička rolní nať 30g, Jalovec plod 10g, 1 čajovou lžičku směsi dáme do šálku vody, necháme přejít varem, odstavíme, 15 minut louhujeme, scedíme. Použití: 2 x denně.

Zdroj: J. Bodlák, Praktická Fytoterapie


bylinkový ocet s pepřem 1 středně velká cibule,3 snítky petržele nebo kebrlíku,1 menší květ bezu černého,6 zrnek černého pepře,hrst estragonových lístků,1 litr octa. Vše vložíme do octa a necháme 14 dní louhovat.Potom přecedíme.

Kniha Světla Kultu Bohyně Diany, Babiččiny zápisky

  zpět na Byliny Merkuru