Prvek: Vzduch
Funkce: Trávení
Vlastnosti: Zvlhčující, hřejivé
Signatura: Jupiter
Latinský název: Tilia cordata a Tilia platyphyllos
Hlavní složky: Lipový květ obsahuje éterický olej (0,04-0,1 %), kterého hlavní složkou je farnesol, slizovité látky (v listenu), třísloviny, flavonoidy, tilirozid (s potopudným účinkem), saponiny, sacharidy, vitamin C aj.
Polarita:
Božstva: Filyra (řecká matka Cheiróna)
Lípa je významný medonosný strom, který poskytuje velké množství nektaru pro včelí pastvu. Má měkké bílé a trvanlivé dřevo používané odedávna v řezbářství a truhlářství. Lipové lýko se používalo na pletení rohoží a nádob. Je vysazována hojně mimo les jako okrasný strom v alejích, na návsích a náměstích, u kostelů, v zahradách a parcích.
Lípa má pro český národ i jiný důležitý význam. V dobách národního obrození byla symbolem slovanské vzájemnosti a stala se českým národním stromem. Ratolesti lípy tak nese státní pečeť a je také součástí symbologie na prezidentské standartě. Lípa byla symbolem Slovanů (náš národní strom). Už za dávných časů, jakmile se dva znesvářené rody či sousedé udobřili, zasadili na hranici svých území lípu, aby hlídala a chránila jejich mír a pokoj.
Jiné názvy:
Pěstování: Lípy jsou stromy vysoké 20-30 metrů s košatou korunou. Listy jsou střídavé, na dlouhých stopkách, nepravidelně srdcovité, na okraji jemně zubaté až pilovité. Listy lípy malolisté jsou na líci tmavě zelené a na rubu namodrale zelené se žlutočervenými chloupky. Listy lípy velkolisté mají na rubu bělavé chloupky. Květy jsou uspořádané do vidlic. Jejich stopka je asi do poloviny srostlá s velkým kožovitým, lysým podpůrným listenem žlutozelené barvy. Květní vidlice malolisté lípy se skládají obvykle z 5-7 květů a velkolisté lípy z 2-6 květů. Květy malolisté lípy jsou nažloutle bílé a velkolisté světle žluté. Kalich obou druhů je pětipočetný, koruna není srostlá. Plod je tvrdá nažka, klíčící až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Lípa malolistá kvete v červnu a červenci před lípou velkolistou. Oba druhy se běžně kříží, takže jednoznačné určení druhu je často nemožné, zejména v novějších výsadbách. Důležité ovšem je odlišit tyto křížence, někdy hromadně označované jako lípa evropská nebo obecná, od jiných, dnes velice často vysazovaných druhů. Lípy rostou v přírodě na mírně vlhkých půdách, ve smíšených listnatých lesích, mohou růst i kolem cest anebo na kamenitých stráních jako křovinné porosty. Lípy se mohou vysazovat i jako parkové stromy, případně do alejí. Lipové květy jsou surovinou při výrobě kosmetiky a užívají se k aromatizování cukroví a likérů.
Sběr: Lipové květy sbíráme s listenem nebo bez v době květu (červen-červenec). Nejdřív kvete lípa malolistá. Při sběru je třeba dávat pozor, aby se květy nepomačkaly a neposlepovaly, protože se mohou zapařit a při sušení pak ztmavnout. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 45 °C. Droga je vysušená, když se při ohnutí lámou květní stopky. Po vysušení se droga musí chránit před přímým slunečním světlem, v opačném případě zbělá. Suché květy jsou světle žluté se žlutozeleným listenem, příjemně voní a mají sladce hořkou chuť. Droga se uskladňuje na stinném, vzdušném a suchém místě a může mít vlhkost maximálně 13 %. Nesmí obsahovat příměsi jiných druhů lip, které poznáme podle ochlupených listenů a výrazněji zbarvených nitek tyčinek.
Doporučené kombinace:
Lékařské použití: Hlavní účinek lipového květu je potopudný, snižuje teplotu a diureticky účinkuje při chřipce, bronchitidě, angíně, zápalu plic, zánětech ledvin a močového měchýře, uretritidě. Předepisuje se i jako protizánětlivý prostředek při zánětech dýchacích cest, funkčních onemocněních žaludku, žlučníků a střev. Zjištěný je i utišující a spazmolytický účinek. V lidovém léčitelství se používá na koupele při neurózách a na kloktání krku a ústní dutiny. Jako léčivka je lípa oblíbená a vyhledávaná od pradávna. Pomáhá při žaludeční a střevní kolice. Podporuje tvorbu žluče a žaludečních šťáv. Studený lipový čaj tiší bolesti hlavy, má uklidňující účinky a působí proti nespavosti.
Emocionální použití: čaj se užívá při emocionální uzavřenosti
Magické a rituální použití: Mezi magicky založenými jedinci se ví, že zvláštní magickou sílu má dvanáct lip vysazených do kruhu. V jeho středu i méně vnímavý člověk může pocítit zvláštní kouzlo, jakoby otevírání se něčemu nádhernému, laskavému i tajemnému zároveň.
1 díl lípy (květů i listů) se zalije 5 díly 40% alkoholu. Louhuje 2-3 týdny, 1x denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Vzniklou tinkturu je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Obvykle se užívá 10-20 kapek 1-3x denně na cukr či do sklenky vody.
http://www.bylinkyproradost.cz/tinktura-z-pupenu-lipy/
Med, cukr, květy lípu a citrónovou šťávu povaříme. Hmota je hotová, jakmile kapku z ní vyndáme mimo hrnec a ztvrdne. Pak hmotu vylijeme do vymaštěných formiček nebo do ploché misky vyložené pergamenem, kde mokrým/namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí je ukládáme do sklenic. Zavíčkujeme, aby nezvlhly.
20g celerové nati, 20g kopru, 20g estragonu, 20g lístků černého bezu, 20g lipového květu a 1 bobkový list. Vše zalijeme 1 litrem octa a 2-3 týdny necháme macerovat. Scedíme a slijeme do čisté láhve.
Smícháme stejným dílem kopřivu, květ bezinky a květ lípy. 1 KL směsi přelijeme šálkem vroucí vody a necháme přikryté 10-15 min louhovat. Scedíme. Pijeme šálek 3x denně.
Smícháme po hrstce květu divizny, květu černého bezu, květu lípy, podrceného plodu šípku. 3 KL směsi přelijeme 3 šálky vroucí vody. Necháme 15-20 min louhovat, poté 2x přecedíme přes kávový filtr do termosky a pijeme během dne.
Smícháme 10g květu lípy a 20g kořene anděliky. Kořen anděliky dáme do 1/2 l vlažné vody a krátce povaříme. Přidáme lipový květ. Na mírném plameni vaříme 3-5 min, odstavíme a scedíme do termosky. Během dne se vypije.
Smícháme květ heřmánku 25g, list máty peprné 25g, lipový květ 25g a květ černého bezu 25g. 1 KL směsi se přelije šálkem vroucí vody, nechá se 10 min louhovat, scedíme a pijeme 2-3x denně.
Smícháme Květ černého bezu 25g, Kořen anděliky 15g, Divizna 10g, Lipový květ 25g, Heřmánek 15g a Jetel 10g. 1 KL směsi se zalije šálkem vroucí vody, louhujeme 10 min. Scedíme a pije 2-3x denně šálek.
50g popel lipový (popel ze dřeva lípy), 25g prášek ze sušené šalvěje. Dobře se vše promísí a nanáší na zubní kartáček a čistí se zuby.
http://www.bylinkyproradost.cz/liker-z-lipovych-kvetu/
250g lipových květů (čerstvé nebo 500g sušených), 2 KL kyseliny citronové, 1 kg třtinového cukru, 2 l vody. Přebrané květy i s květním lístkem namočíme do čtyř litrů vody s kyselinou citronovou, necháme 24 až 30 hodin louhovat, pak scedíme přes plátno a přivedeme k varu, do vařící směsi přidáváme cukr a za občasného promíchání vaříme do zhoustnutí. Objem směsi se vyvaří asi tak na polovinu
50 květů černého bezu, 2 hrsti lipového květu, 3 citróny, 1 l vody, 1 kg třtinového cukru. Citróny omyjeme, nakrájíme na kolečka, přidáme ke květům černého bezu a lípy, zalijeme vodou a vaříme asi hodinu. Necháme 24 hodin při pokojové teplotě vyluhovat. Scedíme, přidáme cukr a za občasného promíchání necháme odpařovat tak dlouho, až získáme hustotu medu. Ihned plníme do nahřátých sklenic a zavíčkujeme. Tento med pomáhá při horečce a nachlazení.
Přidávat při nachlazení do čaje. 6 hrstí lipového květu, 20 g kys. citrónové, 1 a 1/2 kg třtinového cukru, 3 citróny. Do velké 4 litrové sklenice nebo hrnce namočíme očištěné lipové květy. Zalijeme studenou vodou a necháme přikryté 24 hodin louhovat. Druhý den přecedíme přes plínu do velkého hrnce, přidáme 40 g kyseliny citrónové, šťávu z citronů a cukr. Nálev přivedeme k varu, nenecháváme však vařit. Vypneme a odstavíme. Ještě teplé plníme do sklenic. Můžeme zakápnout vršek plné lahve troškou lihu.
Přelijeme 2 PL drcených květů 500 ml převařené, trochu vychladlé vody a zhruba 10 minut louhujeme. Pijeme 3-5x denně, čaj můžeme osladit medem. Užívá se při nachlazení, nespavosti a nervových poruchách. Pokud chceme vyvolat pocení, dávkujeme 2 KL květů na 200 ml vody.
smíchat jeden díl lipových květů s jedním dílem černého bezu. Bez podporuje pocení.
smíchat jeden díl lipových květů s jedním dílem černého bezu. Bez podporuje pocení.
Smícháme divizna květ 25g, lípa květ 25g, bez květ 25g, heřmánek lékařský květ 25g. 2 KL směsi zalijeme šálkem vroucí vody. Poté 2x přecedíme přes kávový filtr (úplné odstranění dráždivých chloupků). Užíváme 3 šálky denně. Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III
Smícháme hrst sušených: květů lípy, kvítků divizny, tymiánu, mateřídoušky, listů či květů podbělu, listů máty a květu bezu černého. 3 KL směsi přelijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 3 minuty. Poté 2x přecedíme přes kávový filtr (úplné odstranění dráždivých chloupků). Užíváme jako kloktadlo i čaj.
smíchat jeden díl lipových květů s jedním dílem chmelu
smíchat jeden díl lipových květů s jedním dílem jmelí (posiluje imunitu)
Rozmícháme 1 až 2 polévkové lžíce uhlí ve sklenici vody či mléka a vypijeme. Užívá se při akutních otravách, kvašení v žaludku a zánětlivých onemocněních střev.
Necháme vzkypět 1 polévkovou lžíci lipových květů v 1l bílého vína, po vychladnutí scedíme. Pije se při nedostatku železa, 1 až 2 sklenky denně.
Podle předešlého receptu připravíme lipový čaj, dávku květů můžeme zvýšit na 3 polévkové lžíce. Do hotového čaje přidáme 40 g mletých mandlí a med podle chuti. Pijeme ráno.
Přelijeme po 1 KL lipových květů, majoránky a meduňky 2 šálky vroucí vody a 10 minut vylouhujeme. Pijeme večer před spaním.
Smícháme 10 g lipových květů, 10 g heřmánku, 10 g listů meduňky a 30 g šípku. Dvě čajové lžičky směsi přelijeme 250 ml vroucí vody a 15 minut vyluhujeme, přecedíme. Pijeme po doušcích v průběhu dne. Podáváme při horečnatých onemocněních či jako osvěžující nápoj s troškou medu
Lipové víno se popíji 2x denně v době chřipkových epidemií. 4 plné hrsti květů lípy, 3 l vody, 500g třtinového cukru, 1 citron, 5g vinných kvasinek, 200g medu. Svařte vodu s cukrem. Přidejte květy, citron (oloupaný a nakrájený na kolečka), vinné kvasinky a med. Směs promíchejte a nechte týden kvasit. Po týdnu přeceďte přes plátýnko do lahví, kde bude víno dál pracovat. Užívá se v době chřipkové epidemie 2x denně 0,2 l.
Přelijeme 150 g květů 2 l vroucí vody, přehodíme si přes hlavu ručník a vdechujeme páru. Působí blahodárně při zahlenění plic, zánětech hrtanu či chrapotu. S léčbou začneme při prvních náznacích nemoci.
Vaříme 1 polévkovou lžíci lipových květů 10 minut v 1,25 1 vody a necháme 2 hodiny odstát. Vymačkáme šťávu ze 4 citronů a přidáme k odvaru. Roztok nalijeme do lahve a necháme dva dny stát. Počínaje třetím dnem si denně myjeme hlavu 250 ml tohoto roztoku. Pokud jsou vlasy hodně mastné, vmasírujeme každý večer do vlasové pokožky 1 polévkovou lžíci roztoku.
Přelijeme 25 g květů 500 ml teplé vody, 30 minut vyluhujeme. Scedíme, 4 polévkové lžíce nálevu smícháme s jedním žloutkem a směs vetřeme do vlasů. Necháme působit 30 min, potom napěníme teplou vodou a opláchneme. Zbylý nálev můžeme použít příště nebo jím opláchneme vlasy.
Krátce povaříme 150-250 g lipových květů ve 4l v ody a 10 min vyluhujeme. Poté scedíme a vlijeme do vody na koupání. Koupel by neměla trvat déle než 10 až 15 min. Nálev případně nemusíte cedit; květy použijeme k masáži těla. Po koupeli se doporučuje odpočinek.
Krátce povaříme 300 až 500 g lipových květů, 2 hrstky chmelových šištic ve 4l v ody a 30 minut vyluhujeme. Poté scedíme a vlijeme do vody na koupání. Užívá se při nervových poruchách způsobených tělesným či duševním přetížením. Nálev případně nemusíte cedit; květy použijeme k masáži těla. Po koupeli se doporučuje odpočinek.
500g lipových plodů v plné zralosti (spadlých ze stromu). Odstraníme stopky a listeny a rozprostřeme na pečícím plechu. Odstraníme i všechen hmyz. Dáme do trouby předehřáté na 150 stupňů Celsia a pražíme 20 minut nebo dokud plody nejsou úplně suché a tmavé, jako káva. Skladujeme ve vzduchotěsné sklenici, lépe celé plody než pomleté. Na přípravu pomeleme v mlýnku na kávu a připravíme zalijeme horkou vodou. Pro přípravu zákusků zpracujeme na jemný prášek. Zdroj: Divoká kuchařka/Paukertová
500 g nezralých plodů lípy bez stopek 40 g sušených lipových květů trochu hroznového oleje Rozemeleme lipové květy na prášek, plody zpracujeme v hmoždíři nebo třecí misce. Smícháme plody a květy a přidáme jen tolik hroznového oleje, aby vznikla pasta. Nejlepší je použít pastu čerstvou, ale může být uchovávána několik dní v chladničce. Zkušenosti s receptem na lipovou čokoládu: Mnohokrát jsem zkoušela jsem chuť zelených plodů lípy srdčité, čokoládovou chuť jsem nezaregistrovala ani jednou. Mám jednu referenci o přípravě čokolády podle tohoto receptu, a dopadlo to špatně (za stálého míchání vyléváme do záchoda). Tak já nevím. Třeba jsou ty americké lípy jiné. Pokud to budete zkoušet a podáte mi zprávu, budu ráda. Zdroj: Divoká kuchařka/Paukertová
http://www.paukertova.cz/view.php?nazevclanku=jarni-salat-s-lipou-a-divokou-brokolici&cisloclanku=2017040003
300 g těsta Sweet Shortcrust Pastry Dough,150g lipové čokolády, 1 PL lipové kávy, 3 vejce, 250g práškového cukru, 2 PL kysané smetany, 3 PL sirupu (v originále golden sirup), vanilka, čokoládové špony na ozdobu. Těsto (Sweet Shortcrust Pastry Dough): 225g hl. mouky, 1 PL soli, 110g másla, 25g cukru, trocha soli, voda. Nasekáme máslo na kousky a dáme do mouky. Přidáme špetku soli a vypracujeme drobenku. Uprostřed uděláme důlek a přidáme 2 PL vody (závisí na kvalitě mouky, někldy je potřeba více, někdy méně). Vypracujeme těsto, nemá být ani příliš tuhé ani příliš měkké. Z těsta utvoříme kouli, přikryjeme a necháme odpočinout v ledničce – nejméně dvě hodiny, tradičně do druhého dne. Nachystáme těsto do formy, okraje ořežeme. Opatrně rozpustíme máslo na malé pánvi, odtáhneme u ohně a zamícháme lipovou čokoládu a mletou lipovou kávu, rozmícháme a dáme stranou na vychladnutí. Vejce a cukr našleháme do krémové konzistence a přidáme kyselou smetanu, sirup a vanilku. Promícháme s čokoládovou směsí. Nalijeme na těsto a dáme do trouby předehřáté na 180°C 35 min. Dáme vychladnout na drátěnou podložku (pokud koláč poklesne a trochu popraská, je to normální). Ozdobíme povrch a podáváme. Zdroj: Divoká kuchařka/Paukertová
zpět na Byliny Jupitera