Prvek: Voda
Vlastnosti: Ochlazující a zvlhčující
Latinský název: Sorbus
Hlavní složky: Kyselina parasorbinová, sorbinová, pektin, cukry, třísloviny, vitamíny
Polarita: ...
Božstva: Brigit Plody jeřábu - „jeřabiny" ráda konzumuje zvěř a ptáci. Používali je také lovci a ptáčníci jako návnadu k lovu zpěvných ptáků. Ale vztah mezi ptáky a jeřábem ptačím je ještě významnější. Jeřabiny obsahují kyselinu parasorbinovou, která zabraňuje vyklíčení semen. Ta vyklíčí až poté, co jeřabina projde ptačím zažívacím traktem.
Jiné názvy: Horský jasan
Pěstování: Jeřáb ptačí je menší strom s většinou řídkou, okrouhlou korunou a rovným kmenem. Vyrůstá do výšky nejvíce 15 až 18 metrů, průměru do 50 centimetrů a dožívá se 150 let. Borka je u mladých jedinců stříbřitě šedá, u starších stromů šedá s jemnými podélnými rýhami. Listy jsou lichozpeřené, střídavé, 4 až 7 jařmé, tvořené kopinatými až pět centimetrů dlouhými lístky s ostře pilovitým okrajem. Jsou tmavozelené a na podzim se barví zářivě červeně. Pupeny jsou velké, na hrotu ochlupené. Květy jsou uspořádány v plochých vrcholících a jsou krémově bílé až nažloutlé. Plod je živě oranžově červená kulovitá malvice trpké chuti. Jeřáb je pionýrská dřevina, která nemá specifické nároky na půdu a vláhu a snadno obsazuje různá stanoviště podobně jako bříza. Je světlomilný, ale v mládí může růst bez problému pomalu v podrostu, dokud se porost těžbou či vývratem neuvolní. Z tohoto hlediska má význam jako přirozená ochrana porostů před nežádoucím zatravněním. Má značnou odolnost vůči imisím a klimatickým extrémům, a proto je také lesnicky využíván v imisních horských oblastech jako přípravná dřevina do náhradních porostů. V Evropě je jeřáb ptačí rozšířen všude, kromě nejjižnějších částí. Na našem území roste od nížin do hor, kde vystupuje až k hranici lesa.
Sběr:
sbírají se oranžovo-červené plody. Druhů jeřabin je mnoho, existují i černé jeřabiny (Arónie).
Rozlišujícím prvkem je tvar listu - u jedlé jeřabiny (pro člověka) pro ptáky jsou jedlé všechny - je zoubkování listu jen do poloviny.
K zavařování se hodí nejvíce plody moravského jeřábu - velké oranžové citronově-nasládlé chuti - mají mimořádně silný antiseptický účinek na organismus (převyšující i silná antibiotika)- léčí nemoci z nastydnutí, aj.
Nejsme-li si jistí, stačí OCHUTNAT jednu bobuli, netřeba polykat, ten vhodnější pro ptactvo Vám trpkostí zkroutí pusu.
Ten vhodný pro lidi, chutná příjemně nasládle, netrpce. Sbírat až po prvních mrazech! Plody divokého jeřábu jsou nejedlé (mají nepříjemnou, velmi trpkou chuť), ale nejsou jedovaté.
Přesněji řečeno mohou způsobit mírnou otravu, ale jen když jich někdo požije velké množství v syrovém stavu (což málokdo udělá).
Pokud se nechystáte sníst kilo jeřabin, může vám být jedno, zda z divokého nebo z vyšlechtěných kultivar jedlých jeřábů, budete sbírat.
Na některých si ovšem moc nepochutnáte...
forum.priroda.cz
Lékařské použití: V lidovém léčitelství se využívají pro svůj projímavý a diuretický účinek. Působí také proti nachlazení, revmatismu a dně. Již odedávna se používá v lidovém léčitelství při různých srdečních chorobách. Ale pozor! Čerstvé jeřabiny jsou jedovaté, neboť obsahují kyselinu parasorbovou, která se rozkládá až při vaření nebo sušení. Nálev z jeřabin je dobrý jako antiseptické kloktadlo. Jeřáb obecný je zdrojem vitamínu C, má mírně projímavé a močopudné účinky. V lidovém léčitelství se používá: při zvýšeném krevním tlaku, jako vhodný pomocný detoxikační prostředek na podporu jaterních a ledvinových funkcí, zlepšuje metabolismus, tlumí bolestivost, je vhodný pro diabetiky, používá se také jako prostředek snižující vysoký krevní tlak, při sklerotických obtížích, při poruchách štítné žlázy.
Emocionální použití: Energie Jeřabiny vám pomůže posílit sílu vůle a sebevědomí. V případě, že jste na něčem závislí, pomůže vám se z této závislosti vymanit. Jeřáb je označován jako strom šamanů, a kdo ho používá, může snadno navázat kontakt s duchy. Dokáže také ochraňovat před zlými kouzly. Její energie vám přinese štěstí!
Magické a rituální použití: Je to posvátný strom druidů, který je zasvěcený bohyni Brigitě. Je to magický strom, který se používá na hůlky, hole, amulety, kouzla i talismany. Zvlášť magické jsou jeřabiny, ale semena jsou jedovatá. Vidlice z větve jeřábu může pomoci najít vodu. Hůlky se používají pro získání znalosti hledání kovů a obecnou divinaci. Ohně ze dřeva jeřábu sloužívají k přivolání duchů, zvlášť pokud čelíte nějakému konfliktu. Kříže z jeřábu se používaly k ochraně domova a chléva. Jeřabiny jsou v zimě ptačí potravou, mají na sobě malý pentagram (symbol ochrany) a jsou jedovaté. Jeřáb je strom-ochránce, a brání v zastření smyslu a ošálení pomocí čar a kouzel. Byl zasvěcen bohyni Brigid. Staroanglické jméno jeřábu, ";rowan", vzniklo ze skandinávského "runa". Je tedy jasné, že je spjat s těmito magickými symboly. Jeřábu se připisuje ochranná moc, především před nepřátelským čarováním a úderem blesku. Z kůry jeřábů si druidové připravovali červenou barvu na svá obřadní roucha. Jeřabinové víno se používá při svátcích mrtvých (např. Samhain).
Zalijeme 1 KL jeřabin šálkem studené vody a necháme 10 až 12 hodin macerovat. Pijeme 1-2 šálky denně. Čaj pomáhá při revmatismu, hemoroidech, zácpě a poruchách toku lymfy, má močopudné účinky
Přelijeme 1 KL květů šálkem vroucí vody a 5 min louhujeme. Pijeme až 3 šálky denně po malých doušcích. Čaj zmírňuje obtíže při zápalu plic, kašli a bronchitidě.
Přelijeme 30g sušených či čerstvých listů 1l vroucí vody a 10 min louhujeme. Pijeme 3x denně, v případě průjmu i vícekrát. Užívá se při chrapotu, nevolnosti a průjmu...
2 PL listu jeřábu se zalije 10 PL 40% alkoholu. Louhuje 2-3 týdny, 1x denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Vzniklou tinkturu je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Obvykle se užívá 10-20 kapek 1-3x denně na cukr či do sklenky vody.
Sušíme obvyklým způsobem nebo v pootevřené troubě (aby mohla utíkat pára). Sušené jeřabinky lze použít jako náhradu hrozinek nebo je zalít na čaj.
1 l vodky (třešňovice/calvadosu), 500g jeřabin, nejlépe přešlých mrazem, 400g cukru, voda. Jeřabiny drobně rozsekáme, vložíme je do láhve a přelijeme vodkou. Necháme macerovat 3-4 týdny. Občas zatřepeme obsahem. Tekutinu procedíme, osladíme cukrem svařeným v malém množství vody. Přefiltrujeme a stočíme do láhve. Necháme nějaký čas odležet.
Rozdrtíme 400g jeřabin v nekovové nádobě tak, abychom neporušili hořká semínka. Přikryjeme a necháme týden macerovat na teplém místě. Potom z jeřabin vymačkáme šťávu a dolijeme ji 70% žitnou či jinou pálenkou na dvojnásobný objem. Vymačkané jeřabiny zalijeme 500 ml žitné, necháme 2 týdny macerovat a občas protřepeme. Potom je znovu vymačkáme a obě šťávy slijeme dohromady. Osladíme 250 ml cukerného sirupu a necháme aspoň půl roku uležet.
2 KL kompotu jeřabin, 50g anýzu, 6 dcl vodky, 400g třtinového cukru, 1/2 l vody, spirálky pomerančové lůry a 5 PL citronové šťávy. Anýzová semínka vsypeme do sklenice a zalijeme alkoholem a přidáme kůru. Necháme 2-3 týdny macerovat, denně protřepáváme. Uvaříme si cukr s vodu a necháme vychladit. Přecezený macerát smícháme s cukerným roztokem a citronovou šťávou. Nalijeme do lahví, do každé přidáme pár jeřabin z kompotu a pevně uzavřeme. Podáváme před jídlem jako žaludeční likér.
1 kg černých jeřabin, 600g cukru třtinového, 400 ml rumu, 4 ks hřebíčku, 1/2citrónu, 1 KL mleté skořice, 1 KL mleté kávy, 1 bal. vanilkového cukru, voda. Čisté, umyté jeřabiny, zbavené stopek, dáme do hrnce a zalijeme vodou, aby byly ponořené. Uvedeme do varu. Mezitím oloupeme kůru z citrónu (jen žlutou část, bílé se vyhneme) a nakrájíme na kolečka, zbavíme pecek. Jakmile se začnou jeřabiny vařit, za stálého míchání přidáme kávu, necháme vařit 2 min a přidáme skořici, hřebíček a citrón, opět vaříme 2 min. Odstavíme z plotny. Přikryjeme a necháme den louhovat na chladnějším místě. Šťávu přecedíme přes plátno a vymačkáme co nejvíce šťávy. Šťávu uvedeme do varu, přidáme cukr a vaříme 5 min, přidáme vanilkový cukr, vaříme 2 min. Necháme zchladit a nakonec do šťávy přidáme rum. Po promíchání naplníme láhve s uzávěrem a likér uložíme na chladném a temném místě.
1 kg jeřabin, 500g cukru třtinového, 120ml vody, 120ml červeného vína, 1 celá skořice, rum. Cukr svaříme s vodou. Do hrnce dáme jeřabiny, vodu, skořici a povaříme asi 30 min, vlijeme víno a zahřeje téměř k varu, horké plníme do skleniček, navrch skleničky dáme lžíci rumu, zavíčkujeme a sterilujeme při 80°C asi 20 min. Konzumujeme po 3-5 týdnech měsíci, až se jeřabiny trochu odleží.
Jeřabiny rozdrtíme a vylisujeme. Výlisky rozředíme vodou, necháme 12 hod macerovat a znovu vylisujeme. Oba podíly smísíme a odkalíme sedimentací. Po odkalení zahřejeme macerát na 80°C, ale nevaříme, rozpustíme 1kg cukru a 8g kyseliny citrónové na 1 litr šťávy. Sirup naplníme do lahví a uzavřeme.
Léčivé sirupy se ředí jako ovocné 1:5 až 1:8, a je vhodné je dělat za studena. K přípravě sirupu jsou vhodné plody jeřábu jedlého, moravského červeného, černého atd. nedoporučujeme jeřáb ptačí. Otrhané zralé jeřabiny rozdrtíme a vylisujeme. Výlisky smísíme s vodou, necháme asi 18 hod macerovat, znovu vylisujeme a obě šťávy slijeme. Na 0,7 l šťávy přidáme 1,5 kg třtinového cukru. Regulují střevní činnost, působí při dně, revmatismu a zánětech horních cest dýchacích.
Do 2l sklenice dáme 1 l otrhaných a vypraných plodů aronie, přidáme 40g potravinářské kyseliny citrónové a zalijeme vodou až po hrdlo, necháme macerovat. Za 36 hod přecedíme a plody jen lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme 1 kg třtinového cukru a necháme za studena cukr zcela rozpustit, občas mícháme (cca 3 hod). Získaný sirup slijeme do lahví.
Jeřabiny rozdrtíme a vylisujeme. Výlisky rozředíme vodou, ponecháme 12 hodin odležet a znovu vylisujeme. Oba podíly smísíme a odkalíme sedimentací. Čirou šťávu rozředíme vodou v poměru 1 díl šťávy a 1 díl vody a přisladíme cukrem v množství 150g cukru na 1 litr neředěné šťávy. Pro zlepšení chuti můžeme smísit 1 díl šťávy z černých jeřabin a 1 díl šťávy z jeřabin jeřábu obecného. Mošt naplníme do lahví a sterilujeme při teplotě vodní lázně 85°C po dobu 15 minut.
Natrhané jeřabiny necháme přes noc státve zředěném octu, aby se zmírnila jejich hořká chuť. Potom je zahřejeme, propasírujeme přes jemné síto a smícháme v poměru 1:1 s cukrem. Znovu zahříváme, dokud protlak nezačne houstnout. Horký protlak plníme do čistých sklenic a pečlivě uzavřeme. Protlak si zachovává hořkou chuť i po tepelné úpravě.
Povařené jeřabiny propasírujte na 1 kg dřeně, poté vařte společně s 600g třtinového cukru asi 10 min. Ihned nalijte ještě horké do sklenic. Používá se jako lék, a to jedna lžička několikrát denně při ledvinových kamenech a revmatismu.
Jeřabinovou nebo aroniovou marmeládu nebo džem zjemníme, když rozvařené ovoce smícháme ve stejném poměru se zahuštěným jablečnými povidly. Menší obsah kyselin vyrovnáme přidáním vhodné odrůdy jablek nebo rybízu.
1 kg jablek, 1 a 1/2 jeřabin, 1 a 1/4 kg cukru, kousek citrónové kůry, kousíček celé skořice. Jablka oloupáme, nastrouháme na hrubém struhadle, promícháme s cukrem, přidáme citr. kůru, skořici a zalijeme asi 3/4 litry vody. Za stálého míchání vaříme jablka asi 10 minut. Pak přidáme stopek zbavené jeřabiny a znovu asi 10 minut vaříme. Za horka plníme do obyčejných sklenic. Ihned povážeme celofánem, který ihned potřeme rozpuštěným parafínem: je to ochrana proti plesnivění.
1 kg jablek, 1 kg černého jeřábu (aronie), 1 kg cukru, mletá skořice, citrónová kůra, 250 ml vody, Petol. Jablka nastrouháme nahrubo i se slupkou, přidáme skořici, citrónovou kůru a vodu. Vaříme prudkým varem 10 min, pak přidáme cukr a po jeho rozpuštění jeřabiny. Velmi prudce vaříme dalších 15 minut, mají-li jablka mnoho šťávy, vaříme i déle. Nakonec přidáme Petol. Ještě horký džem plníme do sklenic. Uchováváme v chladnu.
1 kg černé jeřabiny, 600g cukru třtinového, 1 bal. vanilkového cukru, 1/2 lžičky skořice, 3-4 utlučené hřebíčky, sklenka rumu, 1 Pektogel, 1/2 lžičky kyseliny citrónové. Jeřabiny očistíme, otrháme ze stopiček, propláchneme a necháme okapat. Nasypeme do hrnce, podlijeme trochou vody a vaříme asi 20 min. Pak přidáme cukr, koření a vaříme doměka. Ke konci varu jeřabiny zčásti rozmačkáme, přidáme Pektogel, povaříme minutu, přidáme kyselinu citrónovou, zase povaříme, až se rozpustí, stáhneme z ohně, přilijeme rum, promícháme a horkou směs lijeme do malých čistých skleniček a uzavřeme.
2 kg odstopkovaného ovoce posypeme trochou mleté skořice a vanilkového cukru, přidáme 2 tlučené hřebíčky a 1/2 hvězdičky badyánu. Pak nadrobno nakrájíme pár koleček citrónu. Všechno nasypeme na hluboký plech a posypeme vrstvou krystalového cukru, bude ho potřeba 1,4 kg. Nemícháme, dáme asi na 30 min zapéci do trouby, až se cukr rozpustí. Pak plech vyjmeme z trouby, směs zalijeme 1-2 dl rumu, promícháme a plníme do skleniček. Sterilovat není nutné.
2,5 kg jeřabin, 2 citróny (okrájené), celá skořice, 1 kg cukru. Vše smícháme do hrnce a dusíme, až pustí šťávu, až začne rosolovatět, nalijeme do sklenic a uzavřeme víčkem.
Do hrnce nasypeme 1 litr vypraných plodů aronie, přidáme 700g třtinového cukru a 300 ml bílého vína, ochutíme skořicí a několika hřebíčky. Vaříme 1/2 hodiny, často mícháme a vařící naplníme do předehřátých sklenic, uzavřeme a uložíme bez sterilace.
Svaříme 800g cukru s 200 ml vody a ještě do vařící tekutiny přidáme 1 kg odstopkovaných nakrájených jablek a vaříme 10 min. Pak přidáme 1 kg plodů aronie (jeřabin, brusinek...) a znovu vaříme dalších 10 min. Dochutíme špetkou skořice a citrónové kůry, horké naplníme do skleniček a popřípadě sterilujeme.
Do sklenic sypeme střídavě vrstvu plodů a vrstvičku cukru. Je podáván v dávce 100 až 250g na den.
Malvičky aronie (obdobně jako jeřábu obecného) předvaříme v mírně vroucím roztoku 1,5 kg cukru v 1 litru vody, až jsou jeřabiny změklé, mírně svraštělé a proslazené, ale dosud nerozvařené. Okapané jeřabiny naplníme do sklenic a zalijeme tímtéž roztokem, ve kterém jsme je předvářeli. Méně sladký kompot můžeme vyrobit předvařením jeřabin v roztoku 150-200g cukru v 1 litru vody po 10 min a okapané plody zalít ve sklenicích nálevem 700g cukru v 1 litru vody. Oba druhy kompotu sterilujeme při teplotě vodní lázně 85°C, a to prvý kompot po dobu 20 min a druhý kompot po dobu 30 min.
Plody sladkého jeřábu, nálev a 1 litr vody a 900g cukru. Sladký jeřáb poznáme podle listů, které jsou na okraji vždy jemněji zubaté, než divoký jeřáb. Plody jeřábu se mají sklízet až tehdy, když mají žlutorůžovou barvu, nejlépe až po prvním mrazíku. Povaříme je v cukerném nálevu tak dlouho, až se snadno rozmačkají. Horké je naplníme do sklenic, zalijeme nálevem. Sterilujeme 30 min při 90°C.
Na 1 l vody použijeme 1 kg cukru. Zralé prvním mrazem ožehnuté a ze střapin otrhané jeřabiny opereme, krátce povaříme, ochladíme studenou vodou a necháme 24 hodin proslazovat v cukerném nálevu. Druhý den jeřabiny plníme do sklenic a sterilujeme 30 min při 90°C. Aroma kompotu můžeme vylepšit přidáním lžíce rumu nebo dvou hřebíčků na jednu větší zavařovací sklenici.
Jablka oloupaná, na osminky nakrájená, prokládáme do sklenic opranými jeřabinami. Je to barevně i chuťově výborný kompot. Na 1 litr vody 30-35 dkg cukru, sterilujeme 20 minut při 80°C.
Na 1 kg dobře vyzrálých jeřabin, nejlépe ožehnutých mrazem, 500 g cukru. Jeřabiny opereme, otrháme od střapin a stopek, podlijeme několika lžícemi vody a pak pod pokličkou krátce podusíme. Když jeřabiny změknou, vaříme je dále za stálého míchání a po částech přidáváme cukr. Jakmile jsou trochu rozvařené a voda odpařená, nalijeme klevelu do suchých, nahřátých skleniček, ihned je uzavřeme víčky a obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Zralé jeřabiny rozvaříme s vodou a necháme buď sítem nebo přes látku prokapat. Můžeme též propasírovat, nezáleží-li nám na tom, aby rosol byl zcela čirý. Získanou šťávu povaříme, až trochu zhoustne, přidáme krystalový cukr, asi 80 dkg na 1 kg svařené šťávy. Za stálého míchání ještě asi 10 minut povaříme. Rosol nalijeme do sklenice se širokým hrdlem a povážeme. Pro přípravu rosolu lze též použít část jablek nebo bezinek (plodů černého bezu). V tom případě rozdělíme ovoce stejným dílem.
Kniha Světla/Morticie, Magické rostliny/Lavender a Franklin, Léčivé rostliny a planety/Brooke
zpět na Byliny Měsíce